Ozdoby pro zvěř? Jablka či mrkev
Pokud se vydáte s dětmi zkrášlit vánoční stromeček v přírodě, dávejte pozor, jaké ozdoby s sebou přinesete. Zbytky z lidského stolu zvířatům určitě neprospějí, mohou je dokonce i zabít. Kdo si neví rady, měl by se doptat myslivců.
PRAHA Školka v Hranicích na Moravě chodí s dětmi zdobit vánoční stromečky do lesa. Rodiče mají za úkol vyrobit takzvanou mlsku, na které by si pochutnala lesní zvířata. Naštěstí jde o úkol i s pokynem, co zvířata nerada. Na němé tváře myslí čím dál tím víc lidí a jít zdobit strom do lesa nejrůznějšími pochutinami je i skvělá věc, jak zabavit děti. Jenže ne každý chodí vybaven potřebnými znalostmi.
„Myslivci se setkávají se snahou veřejnosti pomoci zvěři často, ne vždy je ale tato iniciativa přínosná,“říká mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Andrea Güttlerová.
Zvěř totiž ne všechno snese. Z hezkého záměru se tak může stát něco, co je vskutku nevánoční.
Nebezpečné pro ně může být pečivo i všemožné zbytky z domácnosti. „Je potřeba si uvědomit, že většinu lidské potravy divoká zvěř není schopná strávit, onemocní acidózou a často i uhyne,“líčí Güttlerová. Lesním tvorům je třeba nosit jen to, co vyroste v naší přírodě, a to buď sušené, nebo v čerstvém stavu. Nejvíc si zvěř cení sena, pochutná si ale na jablkách, mrkvi nebo řepě. Může mít i kaštany či žaludy. Ale pozor, nesmí být sušené a lidé by je měli dávat vedle krmelce na zem.
„Pokud chce někdo zvěři skutečně pomáhat, měl by se spojit s místním myslivcem, který rád poradí, které krmivo je vhodné a jestli je přikrmování potřebné. V současnosti už nejsou zimy tuhé jako dřív, aby zvěř bez přikrmování nepřežila, nebo dokonce uhynula. Někdy méně je více,“dodává mluvčí myslivců.
Poslední předvánoční schůzka vede do lesa
Seznámit děti s přírodou skrze podobnou tradici se snaží i skaut. Nejde sice o hromadně organizovanou akci celého Junáka, některé oddíly napříč Českem ale podobně tráví poslední výpravu nebo poslední schůzku v roce, před Vánocemi.
„Ozdobí potravou pro zvířata stromek, u kterého si pak zazpívají koledy a nadělí dárky, nebo nechají ovoce, zeleninu či třeba žaludy na zemi na seně. Některé oddíly na takovou nadílku přizvou i rodiče,“popisuje tisková mluvčí Skautu Barbora Trojak. Je vidět, že skauti poradu s myslivcem povětšinou nepotřebují. Vědí, co je pro zvěř dobré.
Součástí skautského programu a především skautské výchovné metody je podle Trojak pobyt v přírodě a vytváření hlubokého vztahu k ní. „Proto se přírodu snažíme co nejlépe poznat, učíme se ji chránit a aktivně prospívat. Nadílka pro lesní zvěř může být dobrou příležitostí, jak s kluky a holkami ve skautu probrat, která zvířata v našich lesích žijí, čím se živí, jaký je koloběh života v lese nebo význam různých obyvatel lesa,“popisuje Trojak. A samozřejmě tak Junák i přibližuje téma Vánoc jako něčeho, co je příležitostí pro dobré skutky a pomoc okolí.
Nejlepší je počkat se zvířecí nadílkou po Novém roce Důležité je, aby toho všeho nebylo najednou moc. Jak Skaut dodává, pro dobré skutky by měl být prostor nejen o Vánocích. Platí tak, že pokud si někdo na zvěř vzpomene až po Novém roce, udělá možná nejlépe. Srnkám, jelenům, divočákům a dalším totiž podle myslivců nic neškodí víc než neustálý pohyb v lese, obzvlášť pak kolem míst, kde se zvířata krmí. Lidé by se na procházkách měli němým obyvatelům lesa spíš vyhýbat, a pokud s sebou berou psa, pak by ho měli mít na vodítku. „Zvěř má omezené tukové rezervy nutné pro přežití zimy. Každé vyrušení a zbytečný běh je odčerpávají a ohrožují zvěř na životě,“vysvětluje Güttlerová.
Českomoravská myslivecká jednota na svých stránkách radí, jak se chovat v různých situacích, pokud se člověk se zvířetem střetne. Ale i to, jak dát zvěři krmivo a vlastně ji tím přímo neohrozit.