Putin mluvil o Donbase i oteplování

MOSKVA/PRAHA Sedmdesát otázek, celkový čas 4 hodiny 18 minut a rekordní množství 1895 akreditovaných novinářů. Obsah letošní výroční tiskové konference ruského prezidenta Vladimíra Putina ale bylo podle serveru Meduza možné shrnout do čtyřiceti vteřin. Přesto tu několik zajímavých věcí padlo, například o globálním oteplování, další kandidatuře či o Donbase.

Ukázalo se, že pohled Putina na klimatické změny je jiný, než razí jeho ctitelé v zahraničí. Prezident bere tento jev vážně a považuje ho za přímé ohrožení země. „Máme města za polárním kruhem, postavené na věčně zmrzlé půdě. Co až začne tát, umíte si představit, jaké mohou být následky?“prohlásil Putin.

Vládce Kremlu pronesl už tisíckrát vyřčenou větu, že na Donbase nejsou žádní ruští vojáci pravidelné armády, ač je to na obou stranách fronty veřejným tajemstvím. Konflikt podle něj nelze vyřešit silou: „Žijí tam hrdí lidé,“řekl prezident před kamerami.

Zajímavá pak byla jeho zmínka o změně ústavy, která se „musí přizpůsobovat rozvoji společnosti“, v tomto smyslu Putin „vidí logiku“v debatách o rozšíření pravomocí parlamentu. Podle něj by nebylo od věci odstranit omezení hlavy státu vykonávat svou funkci nanejvýš dvě šestiletá období. Úprava formulky by v příštích volbách v roce 2024 otevřela Putinovi cestu k prakticky doživotnímu prezidentství, jako je tomu třeba u Alexandra Lukašenka v Bělorusku.

Putin také řekl, že ruský a běloruský národ jsou skoro totožné, vyloučil možnost izolace ruského internetu a mlžil v odpovědi na otázku o svých dcerách.

Evropě pak vzkázal, že Sovětský svaz nelze přirovnávat k fašistickému Německu, a obhajoval pakt Molotov-Ribbentrop, který inicioval rozdělení Polska mezi obě mocnosti v září 1939. Zopakoval přitom ne úplně dokázaný argument, který však Kreml používá už léta: Sovětský svaz se prý dohodl o neútočení s Německem až jako poslední stát v Evropě, zatímco „všichni ostatní už takové smlouvy měli“.