Kuchyně, ošatka, spíž
Málokteré oddělení v knihkupectvích je tak obsáhlé, pestré a stále o novinky doplňované, jako úsek kuchařek. Pokrmy všeho druhu, autoři všech profesí, zaměření tradičního, novodobého, „zdravého“, bezmasého, bezlepkového, „zeleného“a kdovíjakého ještě stravování se tu vždycky najdou a v čase, kdy se hledají dárky na poslední chvíli, tu bývá i možnost poslední záchrany.
V současnosti se mladé kuchařky (donedávna ovšem bylo pro mnohé emancipované dívky slovo vaření skoro nadávka a ten, kdo od nich tuto zastaralou činnost vyžadoval, neměl v jejich srdci místo) rozumně obracejí zpět do historie. Našly cestu k přírodním potravinám, hledají jejich co nejzdravější zpracování a použití v kuchyni, zkoumají, jak to dělávaly babičky. Tak teď se mohou podrobně seznámit s tím, jak mléko, vejce, zeleninu, obilí, luštěniny, brambory, mák, maso, zvěřinu, houby… „zpracovávaly a dobrou vůli s nimi měly…“.
Alena Anežka Gajdušková se v knize Domácnosti našich babiček I s podtitulem Kuchyně, ošatka, spíž, kterou vydalo nakladatelství Dauphin, systematicky věnuje surovinám, které se odedávna v kuchyních používaly, a pokrmům k různým příležitostem a v rodinách bohatých či chudých připravovaným, samozřejmě s recepty. V čase příprav na vánoční a novoroční tabuli se tu možná bude listovat stránkami s perníky (třeba Perníky, jak Její Milost paní hraběnka Kinská ráčila dělati), vánočkami, houbovým kubou či pestrými čočkovými variacemi.
Autorka ovšem nabízí zejména souvislosti, historické zkušenosti a dovednosti, jež v našem čase hledání co nejekonomičtějšího a nejekologičtějšího nakládání se základními zdroji obživy znovu nabývají na významu. Například se „pokorně vrátila do doby předelektrické a vynesla na světlo světa dávno zapomenuté, osvědčené postupy konzervování základních potravin – masa, mléka, vajec, ovoce a zeleniny“. Ukazuje také, jaké bývalo vybavení kuchyní a spíží, jaké nádobí a náčiní nesmělo v domácnosti chybět, jak se topilo, a hlavně – jak se s jídlem hospodařilo, aby ani drobek nepřišel nazmar.
Naštěstí většinu těchto vědomostí, jež jako dlouholetá antikvářka (a zahradní designérka a také jedna z autorek Encyklopedie soběstačnosti) ve starých kuchařských knihách objevovala a sbírala, sama vyzkoušela. Může tedy s vlastní zkušeností mladým hospodyním (ony by se tak nenazvaly, ale nenapadá mě jiné označení) věcně a s pochopením poradit a poučit je.