Raději být digitální strašpytel
I když vymyšlenou zprávu dementuje, stejně na ní plivanec ulpěl a lidé si říkají: na každém šprochu pravdy trochu. Určitý typ seniorů je na základě tvrdších životních zkušeností a zklamání náchylnější ke skepsi a pesimismu. S přibývajícím věkem úzkostnost z okolního světa narůstá. Zvlášť u lidí, kteří žijí sami a sociální sítě jsou pro ně někdy jedním z mála spojení s ostatními. Hoaxy u nich padají na úrodnou půdu, potvrzují jim jejich vidění světa.
Jediné, co se dá k tomu říct: dávno neplatí, že co je psáno, to je dáno! Naopak různých nesmyslů a polopravd se na nás valí tolik, že je lepší nic nepředávat dál, máme-li sebemenší pochybnost.
Kyberšikana
Tento nešvar je rozšířen spíše mezi školáky a mladými lidmi než seniory. Ale i sousedská msta, snaha vyštípat seniora ze zaměstnání, vyřizování si účtů s dědou nebo babičkou, kteří odmítli přepsat byt na vnuka, může nabrat tuto podobu. Mezi projevy kyberšikany patří zasílání urážejících a obtěžujících e-mailů či SMS zpráv. Časté je především vytváření falešných účtů oběti na sociálních sítích s cílem oběť zesměšnit nebo jinak veřejně ponížit. Pachatel může také na vlastním účtu zveřejňovat texty a obrázky poškozující oběť. Proti tomuto se lze bránit soudně pro poškozování dobrého jména, i když jde o běh na dlouhou trať. Zlu se nedá nikdy úplně zabránit, ale nemusíme mu jít naproti. Jsme zase u hesel, jejich neprozrazování dalším osobám, a u dobrého zamýšlení se nad příspěvky, které na sítě dáváme.
Zn.: neotvírat
Na sociálních sítích a v e-mailech se zásadně vyhýbejte odkazům typu „šokující informace“či „šokující video“. Neklikejte také na stránky s podezřelou či neobvyklou URL adresou. Ve vánočním období budou v poště přistávat i e-maily s lákavým oznámením: „rozbalte si dárek od XY“. Následuje dopis a la: „Hezký den, vážená paní AB. I pro nedočkavce, který běží roztrhat balicí papír, aniž by si zazpíval koledy, tu máme dárek.“A pak máte kliknout na přiložený obrázek balíčku. Jedno „rozbalení“stačí, a zavirujete si počítač. Pokud s firmou XY nespolupracujete, podobné e-maily rovnou přesunujte do koše. Samostatnou kapitolou jsou e-mailové, citově laděné kampaně „charitativních organizací“. Pokud jste o nich nikdy neslyšeli, jejich existence a důvěryhodnost nejde ověřit na internetu nebo jinak, prosby o peníze na opuštěné děti, seniory, dárky pro děti z dětských domovů ignorujte.
Obecně platí: k nevyžádaným e-mailům a ke stránkám, které neznáte, nebo jsou vám už od prvního pohledu podezřelé, nepřistupujte zbrkle. Radši si je prověřte, nebo se jich rovnou zbavte. Žádná neopakovatelná šance a nabídka na zázračné zbohatnutí totiž jen tak sama od sebe z cizího e-mailu nepřichází. Než přijít o drahocenná data a způsobit si tak nepříjemné finanční a další škody, je lepší být digitální strašpytel.
Autorka je online specialistka