První padlý Roty Nazdar
Vroce 2019 máme tendenci vzpomínat zejména na kulaté výročí 80. let od začátku druhé světové války. Poněkud tak upozaďujeme další významnou kapitolu v historii naší armády, a to 105 let od zformování a bojového nasazení Roty Nazdar na západní frontě. Následující řádky proto připomenou příběh jejího prvního padlého, Lumíra Josefa Březovského, který zemřel na následky zranění již v prosinci 1914. převezen do vojenské nemocnice, kde však druhý den, 12. prosince 1914, na následky těžkého zranění skonal. Je ironií osudu, že se nejmladší, teprve šestnáctiletý, dobrovolník Roty Nazdar stal zároveň jejím prvním padlým.
Březovský se narodil 24. 10. 1898 v Praze do rodiny hostinského. Právě rodinné povolání zapříčinilo, že ještě ve velmi mladém věku odjel do Paříže, aby se tam vyučil číšníkem. Byl zaměstnán v restauraci Zelenka, kde se scházela část nevelké české komunity v Paříži, již tvořili hlavně drobní obchodníci, řemeslníci, umělci a studenti.
Po vypuknutí první světové války se politická reprezentace české kolonie v Paříži začala silně zasazovat za státní samostatnost českých zemí a organizovat protiněmecké demonstrace. Čeští krajané, kteří se rozhodli otevřeně vystoupit proti Německu a Rakousko-Uhersku, se potom dobrovolně hlásili ke vstupu do francouzské armády. Jednalo se zejména o členy pařížského Sokola a sociálnědemokratické tělovýchovné jednoty Rovnost, kteří dohromady utvořili oddíl asi 300 dobrovolníků. Ti se podrobili odvodu. Byli pak přiřazeni do francouzské Cizinecké legie, kde jedině mohli dle francouzského práva občané jiných států sloužit. Jedním z nich byl i Lumír Březovský.
Po svém odvodu, v srpnu 1914 v pařížské Invalidovně, byl společně s ostatními dobrovolníky soustředěn ve výcvikovém táboře v Bayonne a poté zařazen ke 2. pochodovému pluku 1. cizineckého pluku, kde se v rámci praporu C utvořila první československá jednotka na západní frontě, Rota Nazdar.