Za vracení stromků do lesa hrozí pokuta

Někteří Češi sázejí po Vánocích odzdobený jehličnan do lesa. Mohou tak poškodit celý ekosystém

PRAHA vesy hlavního města Prahy se už potřetí pustily do akce Jedlička s budoucností. vidé si pořídí vánoční stromeček v květináči a místo toho, aby v lednu skončil u popelnice, mohou ho na jaře vysadit.

Metropole ovšem doporučuje konkrétní stromky, u kterých to nevadí, navíc s návodem, jak na to. Je i možnost pozdějšího sázení pod dohledem odborníků. Jinak končí znovuvysazené jehličnaté symboly svátků většinou podobně jako kapr vypuštěný zpátky do rybníka. Nepřežijí.

Anebo ještě hůř. Vánoční stromky jsou vesměs geograficky nepůvodní druhy. Pokud je někdo vysadí, mohou se chovat invazně a narušit ekosystém.

Na trhu s vánočními stromečky jsou přitom nepůvodní druhy k mání často. Je to například jedle kavkazská, obrovská nebo korejská, borovice černá nebo smrk pichlavý, přezdívaný stříbrný.

„Pokud se o takový druh jedná,

Až 25 tisíc korun pokuty může zaplatit člověk, který vysadí stromek bez povolení

měli by lidé ještě před výsadbou požádat příslušný orgán ochrany přírody o její povolení,“řekl vN předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů

František Kučera. cizokrajné keře i stromy se poměrně snadno šíří, protože nemají v nepůvodním prostředí přirozeného nepřítele. fxotické druhy také poskytují výrazně méně potravy pro zdejší ptáky.

S bohulibým záměrem, jakým vrácení stromku do lesa může být, jsou navíc spojena další rizika. Je potřeba dát si pozor, kam se sází. „Kromě vlastní zahrady nebo louky nemůžete stromek vysadit kdekoliv. Každý les někomu patří, je tedy potřeba předem zjistit komu a vlastníka kontaktovat,“dodává Kučera s tím, že vysazení dřeviny bez povolení může člověku přinést pokutu až patnáct tisíc korun.

Za výši sankce mohou dva důvody – ochrana vlastnického práva, ale především ochrana celkového prostředí lesa jako přírodního ekosystému.

Podle Martina calty, vedoucího oddělení okrasných rostlin ze Zahradnictví chládek, prodej stromků v květináči každoročně stoupá.

Jehličnan v květináči začal být podle Calty trendem přibližně před pěti lety a od té doby poptávka každoročně stoupá. „Stromky nabízí více prodejen a zahradnická centra svou nabídku, dle velikosti prodejny, každoročně navyšují o desítky až několik stovek,“doplňuje vedoucí z pražského Zahradnictví Chládek.

Dodává, že nejvyšší poptávka je standardně po kavkazských jedlích a následně po smrku.

Není divu, strom v květináči může být v podstatě cenově srovnatelnou alternativu těm řezaným. Cena smrčku se pohybuje mezi třemi až šesti stovkami. Starost o to, aby přežil celé svátky, je každopádně nesnadná disciplína.

Podle sdružení vlastníků lesů je za prvé důležité koupit si stromek ideálně u profesionálního prodejce, který se prodejem podobného sortimentu zabývá kontinuálně, nejen o Vánocích.

Důležité je i to, aby byly jehličnany umístěné venku nebo aspoň v chladné místnosti s dostatkem světla.

Pozornost je nutné věnovat i nádobě. Měla by být dostatečně velká a poměrně jednoduchá, tedy žádné netradiční tvary. Stromek totiž potřebuje místo pro svoje kořeny.

Aby vánoční symbol nezahynul, musí mít i vhodnou půdu. „Správně musí mít zemina přirozeně tmavou barvu a být dostatečně udusaná, což je znakem dobrého zakořenění stromku,“uvádí SVOL.

Když je tohle všechno splněno, ještě pořád není vyhráno. Ideálně by si měl totiž stromek na nové prostředí zvykat postupně. Než přijde do vytopeného obýváku, měl by se aklimatizovat dva až tři dny, v nejhorším případě pak dva až tři týdny – to když je rozdíl mezi venkovní a pokojovou teplotou opravdu vysoký. Je tak dobré ho mít nejdřív ve sklepě, garáži nebo v chladnější předsíni.

Vysadit až na jaře

V pokoji by pak neměl přebývat příliš dlouhou dobu. Ti, kdo chtějí mít nazdobeno celý advent až do Tří králů, měli by zvolit jinou než květináčovou variantu. V teplé místnosti by měl být nejlépe jen přes samotné vánoční svátky, maximálně do Nového roku.

„Po tuto dobu je nutné přiměřené zalévání studenou vodou při relativní vlhkosti vzduchu. Při déle trvajícím převlhčení substrátu dochází k uhnití kořínků a uschnutí stromku,“radí dále SVOL. A naopak, substrát nesmí příliš vyschnout.

Jenže platí ještě jedno „pozor“– strom v květináči by neměl být venku v případě, že panují mrazy. I to by totiž mohlo poškodit jeho kořínky.

Vysadit by se pak měl až na jaře, kdy se počasí ustálí. Lesy hlavního města Prahy nabízí společné sázení počátkem dubna v Kunratickém lese, kde na něj dohlédnou lesníci.

Pokud stromek i jeho majitelé všechny útrapy Vánoc přežijí, měli by si dát pozor ještě na jednu věc. Jen tak není ani zasazení na vlastním pozemku, pokud je to blízko k sousedům. I on by s tím měl totiž souhlasit. Jak strom poroste, jeho větve začnou vyčuhovat za plot. Může začít nevhodně stínit a tím ohrozit to, co je na cizích záhonech.

Teď ale z té pozitivní stránky – pokud někdo nechce kvůli pár dnům zabíjet zbytečně stromy, je to při dodržení všech pravidel výborná aktivita. V době, kdy les žere ve velkém kůrovec, obzvláště záslužná.