Zemanův muž Kohout zpět v diplomacii
PRAHA enes radí v mezinárodních otázkách. V budoucnu by mohl zažít zajímavý diplomatický comeback. Řeč je o Janu Kohoutovi, exministru zahraničních věcí, který pracuje coby poradce ministryně spravedlnosti Marie benešové (za ANO) a v minulosti radil i prezidentu Miloši Zemanovi.
Podle informací z několika zdrojů vN se Kohoutovi nyní nabízejí zajímavé příležitosti. Služba v justici by mu mohla přinést vytvoření a získání postu náměstka ministryně spravedlnosti. Zároveň je vážným adeptem na příštího velvyslance Česka v Itálii.
„Pokud by taková situace (vytvoření postu náměstka Benešové – pozn. red.) nastala, určitě by byl jedním z nejvhodnějších kandidátů,“řekl vN na adresu Jana Kohouta mluvčí ministryně benešové Vladimír Řepka.
Jan Kohout ve své kariéře prošel nejednou stranou a hnutím, stejně jako řadou funkcí. Nejnověji se uchytil v pozici poradce ministryně spravedlnosti Marie Benešové. A mohl by povýšit. Dokonce existují úvahy o vytvoření samostatné sekce pro mezinárodní vztahy, kterou by coby náměstek řídil.
„V tuto chvíli jsou úvahy o samostatném náměstkovi pro mezinárodní agendu předčasné,“napsal LN Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva spravedlnosti. Zároveň však dodal, že ministryně je s Kohoutovou prací velmi spokojená. Kohout byl hned dvakrát ministrem zahraničních věcí, a to v úředních kabinetech Jana Fischera a Jiřího Rusnoka.
Mezinárodní agenda není na ministerstvu spravedlnosti žádnou popelkou. Představuje podstatnou součást výkonu justice. Řeší otázky spojené s uzavíráním mezinárodních smluv i vydávání osob k trestnímu stíhání do a ze zahraničí. Aktuálně řeší například možnost vydání odsouzeného podnikatele Radovana Krejčíře z Jihoafrické republiky zpět do Česka. V minulosti ministr spravedlnosti rozhodoval v citlivé kauze extradice ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA.
Nyní je zahraniční agenda pod ministerským náměstkem Michalem Fraňkem. Ten je však zodpovědný i za obsáhlou problematiku legislativy.
Nezvítězí volání dálek?
Zdroje LN z justice naznačují, že by v budoucnu mohl právě na zahraniční vztahy přijít nový náměstek Kohout. Ostatně už v září to naznačila sama ministryně Benešová. „Jan Kohout je špičkový diplomat a jako poradce mi v podstatě nahradil náměstka pro mezinárodní spolupráci, který na ministerstvu dlouhou dobu chybí,“řekla Deníku N Benešová s tím, že resortu pomáhá i s přípravou českého předsednictví v Radě EU.
Pro Kohouta však brzy může být post náměstka málo. A to pokud dopadne rošáda s jeho návratem do Černínského paláce. „Kohout je ve hře na Řím, patrně by to mohl dostat zhruba za rok. Kohout je Zemanův člověk, tudíž jeho šance je veliká,“řekl LN dobře informovaný zdroj z diplomacie.
V Římě má Česko velvyslankyni Hanu Hubáčkovou. Ambasadorkou
v Itálii je od roku 2015. V říjnu jí na italské misi uplynuly čtyři roky, které se považují za standardní dobu pro službu diplomata v cizině.
Samotný Kohout byl k návratu a jeho komentování zdrženlivý. „Děkuji za otázku, ale nemám žádnou potřebu na ni odpovídat. Chtěl jste upřímnost,“napsal LN Kohout.
Široké krytí
Kohout prošel několika diplomatickými posty. Po vstupu ČR do Unie v roce 2004 byl čtyři roky velvyslancem při EU. Opakovaně sloužil jako náměstek ministra zahraničí i jako šéf české diplomacie. Kromě toho má za sebou několik politických angažmá. Před rokem 1989 byl v KSČ. Později vstoupil do ČSSD. Nejnověji se stal členem hnutí Trikolóra Václava Klause juniora.
„Své zkušenosti z mnoha let v diplomacii a zahraniční politice jsem připraven hnutí nabídnout a angažovat se při prosazování jeho programu podle potřeb i možností,“prohlásil Kohout při vzniku Klausova hnutí.
Největší trumf v jeho aspiracích na návrat do diplomacie však představuje Hrad. Kohout patří do týmu poradců Miloše Zemana. Právě prezidentský podpis je pro velvyslanecké adepty stěžejní. Bez něj Prahu neopustí.
Hedvábná linka
V nedávné minulosti přitom Kohouta uhranula říše středu a budování dobrých vztahů s Čínou. Založil za tím účelem v roce 2011 Smíšenou česko-čínskou komoru vzájemné spolupráce, které také předsedal. Později se stal prezidentem pražského institutu Nové hedvábné stezky. V něm pobýval expremiér Petr Nečas.
„Pro 21. století je tady i letecká hedvábná stezka, kde by Česko mohlo být vzhledem ke své poloze jedním z uzlů pro dopravu nejen cestujících, ale také nákladu,“tvrdil Kohout před třemi lety deníku E-15. V září ale institut uzavřel. Jako důvod uvedl skutečnost, že jde o kombinaci nezájmu podnikatelů na české straně a „zhoršující se atmosféry ve vztazích mezi Čínou a Českem“.