Česká města září na nebi

PRAHA Nebem se pohybuje na sedm stovek planetek pojmenovaných po místech v Česku. Skoro se dá říct, že na obloze „visí“taková miliony kilometrů vzdálená mapa země v srdci Evropy.

Zahrajme si s nadsázkou a na chvíli setřeme rozdíl mezi hvězdou, planetou a planetkou. Ostatně i legendární vánoční úkaz z Knihy knih je jednou zobrazován jako zářící hvězda, podruhé jako letící kometa: astronomický purista by se zlobil, milovník pohádek ale mávne rukou. Takže Vánoce v řadě měst tak trochu ohlašují jejich „soukromé hvězdy“.

Řadu z nich objevil a pojmenoval astronom Antonín Mrkos. Díky němu vesmírem plují Praha, Brno, Český Krumlov, Turnov, Křemže nebo Zlatá Koruna. Dočkala se ale i menší sídla. Libenice na Kolínsku a Stradonice ležící na břehu Berounky „vyslal“do vesmíru astronom Miloš Tichý. Planetky objevené rovněž Mrkosem nechal pojmenovat po vsích, u nichž sídlili Keltové.

V té první před šedesáti lety objevili vědci pozůstatky dávné svatyně. Ve druhé obci koncem 19. století našel šťastný nálezce učiněný keltský poklad: okolo dvou stovek zlatých mincí. Obě místa se tím proslavila.

Svou „hvězdu“má na nebi také řeka Berounka, která Stradonicemi protéká. A také samotný Beroun, který dal vodnímu toku jméno. Planetka s číslem 24829 byla po středočeském městě ležícím nedaleko Prahy nazvána před pěti lety, když se chystalo na oslavy 750 let od první písemné zmínky o své existenci. Nese jméno Berounurbi – tedy slovo Beroun v latině.

„Považujeme ji za šťastnou hvězdu našeho města. Snad nás šťastně povede,“řekl tehdejší místostarosta Ivan Kůs.

Mimochodem – řada planetek nese české názvy díky autoritě nejznámějšího popularizátora astronomie v Česku Jiřího Grygara. Ten se vahou své osobnosti zasadil u Mezinárodní astronomické unie také o pojmenování oné berounské planetky. Grygar přesně podle ve světě platných regulí zpracoval anglický text, na jehož základě bylo jméno unií schváleno.

K adventu tradičně patří pověst o vánoční hvězdě, která svou září na nebi zvěstovala narození Ježíška. Mnoho českých měst a vesnic má takřka stejnou výsadu jako biblický Betlém. Jen o tom jejich obyvatelé možná ani nevědí.

Přísná pravidla pro nebeská jména

„Komise Mezinárodní astronomické unie může jméno odmítnout nebo návrh či vysvětlení velmi pozměnit, což se nám už několikrát stalo. Jména nesmějí souviset s obchodní reklamou, politikou, vojenstvím,“popsala přísná pravidla objevitelka Berounurbi Lenka Kotková z astronomické observatoře v Ondřejově.

Odbornice na nebeská tělesa se o své práci rozpovídala pro zpravodajský web svých rodných Dobřichovic. „Běžná planetka je na obloze příliš malá, než aby mohl být na snímku vidět nějaký tvar, a pohybuje se příliš pomalu, než aby se mohla během několikaminutové expozice rozmazat. Pořizují se tedy série snímků, které se mezi sebou porovnávají, hledá se, jaká tečka se na snímku nepatrně pohnula,“popsala Kotková.

Díky ní mají Dobřichovice rovněž své místo ve vesmíru. Jejich jméno nese planetka s číslem 17600. A Kotková objevila též „Rokycany“a „Těšínsko“. „Z mnou objevených planetek má jméno necelá stovka,“doplnila. Řada „jejích“objektů na nebi je pojmenována po význačných osobnostech.

Po městech a místech v českých zemích se ale pojmenovávalo i před více než sto lety. Rakouský astronom slezského původu Johann Palisa objevil 122 planetek. Mezi nimi v roce 1886 i tu, kterou pojmenoval podle svého rodiště Oppavia (Opava). Další nebeský „kámen“zase nese jméno Silesia po kraji jeho dětství – Slezsku.