Může sedět Rakušanka ve slovinské vládě?

LUBLAŇ Slovinsko má od čtvrtka novou ministryni pro společenskou soudržnost, Angeliku Mlinarovou.

Zajímavé na 49leté političce ovšem je, že patří ke slovinské menšině v sousedním Rakousku, kde až dosud žila. V zemi, v níž se narodila, má už jednu politickou kariéru za sebou. Mlinarová totiž byla v minulosti hlavní tváří a předsedkyní rakouských liberálů. Až do letošního léta za ně seděla jako poslankyně v Evropském parlamentu. Při květnových eurovolbách se už ale angažovala ve Slovinsku a vedla kandidátku strany někdejší premiérky Alenky Bratušekové, která však neuspěla. Slovinské občanství přitom získala Mlinarová oficiálně až teprve před několika dny. Úřadující premiér Marjan Šarec ji pak navrhl na pozici ministryně bez portfeje s odpovědností za společenskou soudržnost.

Parlamentní hlasování o nové ministryni neproběhlo hladce a nakonec se pro Mlinarovou vyslovila nejtěsnější možná většina ve sněmovně – i díky tomu, že část opozice se zdržela hlasu. Předtím političku nepodpořily dva klíčové parlamentní výbory, neboť kabinet někdejšího herce a komika Šarece, jenž vládne od loňského roku, nemá vlastní většinu.

Špatná strana hranice? „Rakušanka nepatří do slovinské vlády,“uvedl k tomu v parlamentní rozpravě jeden ze zástupců Demokratické strany důchodců Slovinska (DeSUS). Ta je sice součástí aktuální koalice, tak jako se podílela na většině dosavadních vlád, její zástupci ale hlasovali s opozicí proti Mlinarové.

Jejím kritikům hlavně vadí, že čerstvá ministryně získala státní občanství jenom proto, aby mohla zasednout ve vládě. Kritizována byla ale i kvůli údajně chybějícím odborným předpokladům vést ministerstvo, stejně tak pro její „neoliberální“politické zaměření. Při projednávání v parlamentních výborech někteří poslanci zpochybňovali i její možnou loajalitu vůči státu. Šarec ji naopak obhajoval s poukazem na to, že Mlinarová nemůže za to, že se její předci ocitli po roce 1920 na „špatné straně hranice“. Tehdy proběhl v jižní části rakouských Korutan plebiscit, kde se měli obyvatelé rozhodnout, zda budou součástí Rakouska, či Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdějšího Království Jugoslávie).

Většina z nich tenkrát hlasovala ve prospěch Rakouska. Dnes žije v nejjižnějším rakouském regionu zhruba 15 tisíc Slovinců, což představuje dvě procenta tamního obyvatelstva. Jejich postavení je po mnoho let předmětem sporů mezi Vídní a Lublaní.

I v Rakousku se proto ozvali kritici vládního angažmá rakousko-slovinské političky Mlinarové. Šéf pravicových Svobodných (FPÖ) Norbert Hofer prohlásil, že je docela možné, že Mlinarová jako členka lublaňské vlády bude hlasovat i o záležitostech, jež půjdou proti zájmům Rakouska. V takovémto případě by prý měla Vídeň zvážit, jestli může mít čerstvá slovinská ministryně i nadále rakouské občanství.