Židé slaví 30 let svobodné chanuky
sedm dní budou Židé zapalovat ty další, a připomínat si tak zázrak starý víc jak dva tisíce let, kdy povstali Makabejští.
Letos si však židovská komunita v Praze připomíná ještě jednu věc. Třicet let svobodného židovského života v českých zemích.
K oslavám se včera sešly stovky lidí na pražském Palachově náměstí. Kromě zapálení první svíce se účastníci veselili, zpívali a tancovali.
Setkání uspořádalo hnutí chabad, což je jedna z největších větví ortodoxního židovského chasidismu. Chabad má v Praze stovky přívrženců, celá pražská židovská obec pak na dva tisíce členů. „Česká židovská komunita má chanuku ráda. Je srozumitelná i pro ty, kteří příliš nežijí náboženským životem. Letos bude i určitým symbolem generační výměny,“řekl LN bývalý předseda Židovské obce v Praze Tomáš Jelínek. Za třicet let podle něj vznikla nová generace, která zakládá další rodiny.
V první den chanuky se scházejí Židé v Praze už od roku 1998. Za začátku jejich kroky vedly na
Malý rynek kousek od Staroměstského náměstí. Teď už několik let míří na náměstí Jana Palacha.
Opět veřejně
Podle starých textů se má svátek světel slavit veřejně, svíce by měly být vidět. Ve středověku s ohledem na pogromy ale převážilo jeho prožívání v soukromí.
„Bylo to hnutí chabad, které začalo v minulém století organizovat veřejné chanuky, které dnes stojí ve většině hlavních měst po celém světě. Chanuka se tak vrátila do veřejného prostoru, jak to má být,“vysvětluje Jelínek. Chabad tak učinil i v Česku, kde se o to postaral rabín Manis Barash, který se se svou rodinou přistěhoval do Prahy v roce 1996 právě proto, aby tady pobočku chabadu založil.
Židovský svátek si včera připomněli i v pražských Bubnech. Symbolicky. Právě odsud odjížděly za druhé světové války transporty Židů do koncentračních táborů. První svíci v Bubnech zapálil vrchní zemský rabín Karol Sidon.
Svátek chanuky se dává často do spojitosti s křesťanskými vánocemi, protože se odehrává jen chvíli před nimi. Původ má ale jiný. Před dvěma tisíciletími povstali Židé proti cizí nadvládě a politickému a náboženskému útisku. Povstalcům se začalo říkat Makabejští. Přesto, že byli v menšině, nepřátele porazili. Když vstoupili do jeruzalémského Chrámu a chtěli zapálit posvátná světla, zjistili, že je tam jen jedna nádoba s čistým olejem. Nakonec se staly zázraky dva – kromě toho, že Makabejští vyhráli, z toho mála oleje, co zbyl, hořely svíce celých osm dní.