Lidé roku 19 89
StB plukovník Bytčánek a sdělit mu, že má z pověření náměstka ministra vnitra Alojze Lorence, šéfa kontrarozvědky Karla Vykypěla a vedoucího oddělení státní administrativy ÚV KSČ Rudolfa Hegenbarta sehrát na demonstraci roli mrtvého. Když se Zifčák dotazoval, jaký má celá věc smysl, bylo mu řečeno, že je zapotřebí k tomu, aby odešli někteří čelní funkcionáři.
Trestní řízení vedené proti Zifčákovi a dalším jmenovaným osobám však tento scénář odmítlo, protože se kromě poručíkovy výpovědi neopíral o žádní fakta. Jako nepravdivou fabulaci ho vyloučila i vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu, která ve své závěrečné zprávě z ledna 1992 konstatuje, že Zifčák hrál 17. listopadu 1989 „úlohu pouze okrajovou, bez vazby na rozhodující dějové momenty a bez jakékoliv aktivní snahy tyto události ovlivnit“. Komise se přiklonila k závěru, že Zifčák skutečně ztratil vědomí poté, co byl napaden jedním ze svých bývalých kolegů z Pohotovostního pluku. Sám Zifčák se však své verze událostí drží již třicet let s tím, že naznačuje, že některé skutečnosti ještě nemůže prozradit.
Ludvík Zifčák byl v polovině 90. let odsouzen na 18 měsíců nepodmíněně za svou infiltraci do nezávislých sdružení, která byla trestná i podle dobových zákonů. Polovinu trestu si pak skutečně odseděl. Po propuštění z výkonu trestu se vrátil do Slezska. Prý nemohl sehnat práci, a proto začal podnikat: kromě jiného vlastnil zastavárnu a dnes provozuje hotel v Karlově Studánce. Také se angažoval v extrémní Komunistické straně Československa – Československé straně práce, do jejíhož čela se dostal poté, co byl vyloučen její dosavadní generální tajemník Miroslav Štěpán.
Během výročí Listopadu poskytuje Ludvík Zifčák ochotně rozhovory, v nichž opakuje své smyšlenky o spiknutí, jehož byl součástí, a obohacuje je o další detaily. Například v roce 2014 Radiožurnálu řekl, že byl vybaven další falešnou identitou a letenkou do Moskvy. „Tam už se o mě měly postarat jiné složky. Bohužel jsem rozkaz neuposlechl, protože jsem tu měl rozjeté rodinné vazby.“
Zda měl Ludvík Zifčák v roce 1989 připravenou letenku do Moskvy, asi již dnes nikdo nepotvrdí, ani nevyvrátí. Nicméně to, že jeho životopisné heslo na ruské Wikipedii je dvakrát delší než to české, je ověřitelný fakt.