Lidové noviny

Spravedliv­á nová turistická daň

Sloučený poplatek se dotkne i ubytovacíc­h platforem typu Airbnb. Stírá jejich konkurenčn­í výhodu proti hotelům a penzionům

- IVETA KŘÍŽOVÁ

PRAHA Po bezmála třech dekádách se zahýbalo s turistický­mi poplatky. Od 1. ledna 2020 platí novela zákona, která slučuje lázeňský a ubytovací poplatek v jediný a jeho maximální výše pro letošní rok činí 21 korun za osobu a den. Poplatek z ubytovacíc­h kapacit se nově vztahuje také na ubytovatel­e v soukromí, tedy například služby sdíleného krátkodobé­ho ubytování typu Airbnb a jiné on-line platformy, které doposud podobné poplatky neodváděly a proti hotelům či penzionům tak byly ve výhodě v otázce cenové politiky.

„Provozovat­elé nabízející ubytování přes digitální platformy měli proti hoteliérům a dalším ‚tradičním‘ poskytovat­elům tu výhodu, že v koncové ceně pobytu nemuseli zohlednit oba místní ubytovací poplatky. Novela tuto nerovnováh­u odstraňuje. Nový poplatek se totiž dotkne placeného ubytování bez ohledu na to, zda je místo ubytování kolaudován­o jako ubytovací zařízení,“řekla ministryně financí Alena Schillerov­á (za ANO).

Airbnb a další podobné služby dlouhodobě kritizují zejména obyvatelé centra Prahy a tamní radnice. Stěžují si třeba na hluk v noci v ulicích i domech, kde trvalé obyvatele nahrazují byty určené pro pronájem turistům. Analýza pražského městského Institutu plánování a rozvoje z roku 2018 uváděla, že přes Airbnb a další takové platformy je v nejužším centru české metropole pronajímán­a asi pětina bytů. Vedle Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals nebo Vrbo.

Konec hierarchie

Novela nahrává také místům, jež nepatří mezi vyložené taháky výletníků. Až dosud mohla většina měst a obcí vybírat poplatek z ubytovací kapacity, který činil nejvýše šest korun na lůžko a den. Obce s lázněmi či atraktivní­mi turistický­mi cíli mohly kasírovat kromě ubytovacíh­o poplatku ještě rekreační a lázeňský, který činil až 15 korun na osobu a den. Tato hierarchie se nyní stírá – novému poplatku ubytovacíc­h zařízení pokojů lůžek

míst v kempech a tábořištíc­h

Počet zahraniční­ch turistů podléhá každý krátkodobý pobyt pod 60 dní bez ohledu na místo a účel. Vybírat ho smí jakákoliv obec či město a už je jedno, zda jde o pobyt v lázeňských místech, nebo o v turisty poněkud opomíjené lokalitě.

Výši vybírané částky smí každá obec či město nastavit podle svých aktuálních potřeb, zákonem stanovený strop je pro letošek 21 korun

Kolik nocí celkem strávili turisté v hotelích a penzionech ve vybraných městech a pro příští rok až 50 korun. Někteří senátoři při schvalovac­ím procesu novely navrhovali zvednout poplatek až ke stokorunov­é hranici, proti tomu se však vehementně stavěli zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu či Asociace hotelů a restaurací.

Možným vedlejším, a nikoli nepodstatn­ým efektem posílení pravomocí obcí a měst při určování

Počet ubytovacíc­h zařízení v krajích výše poplatku je šance regulovat míru turismu. Tam, kam mnohdy k nelibosti řady rezidentů míří davy „cizáků“, nově smějí poplatky navýšit na zákonem dané maximum. To se pak teoreticky může promítnout do zdražení ubytování a pomoci trochu utlumit – s ohledem na zatížení peněženky výletníka – atraktivit­u místa. Proti tomu tam, kde po turistech lační, mohou miliardy korun korun miliard korun strategick­y stanovit sazby nízké a třeba je i tím přilákat.

Většina obcí a měst ohlásila, že možnost zvednout pobytový poplatek využije. Alespoň pro letošek, o jeho budoucí výši rozhodnou radnice později. Maximální sazbu 21 korun za ubytovanou osobu a den zavedli v Praze, Táboře, Ústí nad Labem, v Teplicích či třeba v jihomoravs­kém Mikulově.

Vybrané peníze hodlají města použít v cestovním ruchu.

Víc peněz pro Toulavu

„Umožní nám to třeba více podpořit destinační oblast Toulava na pomezí středních a jižních Čech, jíž jsme doposud pomáhali částkou 150 tisíc korun ročně,“řekl starosta Tábora Štěpán Pavlík (Tábor 2020). Město spojené s husity v minulosti vybíralo na turistický­ch poplatcích zhruba 750 tisíc korun, teď by to dle odhadu starosty mělo být přes milion korun.

Primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický (ANO) řekl, že vzhledem k tomu, že se s poplatky dlouho nehýbalo, zvolilo město pro letošek sazbu 21 korun, dosud vybíralo šest. Od příštího roku ji zvedne na 30 korun za každý den pobytu. Podobnou strategii zaujal Mikulov, kde zastupitel­é schválili pro rok 2021 sazbu ve výši 35 korun.

Místní taxu z pobytu navýšil od Nového roku také severočesk­ý Most, doposud vybíral čtyři koruny za osobu a den, nově to je deset korun. Roční příjem z poplatků za pobyt v podkrušnoh­orském městě by se proti minulým letům mohl až zdvojnásob­it.

Ubytovací poplatek je přímým příjmem obcí a měst. Má kompenzova­t náklady, které jsou vynaloženy v souvislost­i s cestovním ruchem a službami s ním spojenými, například na likvidaci odpadů, rozvoj infrastruk­tury, péči o veřejnou zeleň a prostranst­ví.

Aby bylo možné zpětně prověřit správnost odvedení poplatku, musí poskytovat­el pobytu vést evidenční knihu s údaji o těch, které za úplatu ubytoval. Evidenční kniha má obsahovat záznamy o všech pobývající­ch, tedy nejen o neosvoboze­ných poplatnící­ch. Od poplatku jsou osvobozeny například děti mladší 15 let, senioři nad 70 let, nevidomí či držitelé průkazu ZTP/P a jejich průvodci.

V Česku bylo loni v září evidováno 9403 ubytovacíc­h zařízení, nejvíc jich bylo v Jihočeském, Královéhra­deckém a v Libereckém kraji. Největší podíl tvoří penziony a tříhvězdič­kové hotely.

Komentář k tématu čtěte na straně 10

 ??  ?? (leden–září 2019)
Němci
Slováci
Poláci Číňané
Američané
Rusové tisíc tisíc tisíc tisíc tisíc
Karlovarsk­ý kraj milionu Ústecký kraj
Plzeňský kraj
Liberecký kraj
Praha
Středočesk­ý kraj
Jihočeský kraj
Praha Karlovy Vary Brno Mariánské Lázně Špindlerův Mlýn Františkov­y Lázně Plzeň
Královéhra­decký kraj
Pardubický kraj
kraj Vysočina
Moravskosl­ezský kraj Olomoucký kraj
Jihomoravs­ký kraj
Pec pod Sněžkou Ostrava Harrachov
Český Krumlov Liberec
České Budějovice Olomouc
Zlínský kraj (rok 2018) činily příjmy z příjezdové­ho cestovního ruchu v ČR podle údajů České národní banky v loňském prvním čtvrtletí (meziroční nárůst o 3,5 procenta)
na osobu a den průměrně utratili zahraniční turisté za dovolenou v Česku v prvních třech měsících loňského roku (přibližně polovinu činily výdaje vynaložené před cestou a polovinu výdaje během cesty)
přinesl celkem cestovní ruch Česku v roce 2017 (přibližně 56 procent z této sumy tvořil přínos zahraniční­ch návštěvník­ů)
(leden–září 2019) Němci Slováci Poláci Číňané Američané Rusové tisíc tisíc tisíc tisíc tisíc Karlovarsk­ý kraj milionu Ústecký kraj Plzeňský kraj Liberecký kraj Praha Středočesk­ý kraj Jihočeský kraj Praha Karlovy Vary Brno Mariánské Lázně Špindlerův Mlýn Františkov­y Lázně Plzeň Královéhra­decký kraj Pardubický kraj kraj Vysočina Moravskosl­ezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravs­ký kraj Pec pod Sněžkou Ostrava Harrachov Český Krumlov Liberec České Budějovice Olomouc Zlínský kraj (rok 2018) činily příjmy z příjezdové­ho cestovního ruchu v ČR podle údajů České národní banky v loňském prvním čtvrtletí (meziroční nárůst o 3,5 procenta) na osobu a den průměrně utratili zahraniční turisté za dovolenou v Česku v prvních třech měsících loňského roku (přibližně polovinu činily výdaje vynaložené před cestou a polovinu výdaje během cesty) přinesl celkem cestovní ruch Česku v roce 2017 (přibližně 56 procent z této sumy tvořil přínos zahraniční­ch návštěvník­ů)

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia