Mise USA čelí v Bagdádu obležení
Velvyslanectví USA v irácké metropoli Bagdádu obklíčili demonstranti protestující proti americkému útoku na pozice šíitských milic Katáib Hizballáh. Spojené státy obviňují z podněcování nepokojů Írán.
BAGDÁD/PRAHA Pamětníci útoku íránských revolučních studentů na americké velvyslanectví v Teheránu v listopadu 1979 museli mít včera a předevčírem při sledování událostí v Bagdádu pocit de` já vu. Dav rozzuřených Iráčanů na Silvestra vtrhl do tzv. Zelené zóny v centru metropole a dostal se do kontaktu s přísně střeženým komplexem ambasády USA.
Na rozdíl od událostí roku 1979 v Íránu se dav sice „pouze“nakrátko dostal do recepce americké diplomatické mise, ale po konfrontaci s ochrankou se stáhl. Útočníci tedy budovu neovládli a nevzali ani žádná rukojmí. Během včerejška zůstávaly až do večera stovky protestujících na prostranství před komplexem, účastníci pálili americké vlajky a skandovali hesla jako „Smrt USA“či „Už toho bylo dost“. Poté se lidé rozešli a prostranství opustili.
Úterní střet byl reakcí na nedělní operaci americké armády, která na území Iráku a také Sýrie podnikla několik útoků na pozice šíitské milice Katáib Hizballáh (KH). Při operacích přišlo o život nejméně 25 členů KH. USA odůvodnily akci jako odvetu za údajný páteční útok KH na vojenskou základnu nedaleko Kirkúku na severu Iráku, při němž byl zabit také jeden americký občan.
Komu patří „ duše a srdce“Iráčanů
Eskalace napětí v centru Bagdádu přichází za situace, kdy zemi sužují dlouhodobé protivládní protesty (motivované zejména špatnými životními podmínkami), a také v době, kdy prudce ochladly vztahy mezi USA a Irákem.
Současná irácká vláda je kritická vůči americké vojenské přítomnosti v zemi – USA v Iráku udržují kontingent více než 5000 vojáků – a premiér Adil Abdul-Mahdí nedělní americký útok na pozice KH tvrdě odsoudil jako „hrubé porušení suverenity státu“.
Vývoj událostí v Bagdádu je podle politického analytika katarské televize Al-Džazíra Marvana Bišary dalším důkazem o tom, že velká část Iráčanů je proti angažmá Američanů v jejich zemi. „Z pozice Spojených států to musel být frustrující pohled. Po 16 letech od invaze a okupace, poté, co se Američané pomocí miliard dolarů pokoušeli získat duše a srdce Iráčanů, nyní musí přihlížet, jak rozzuřený dav pálí americké vlajky a snaží se dobýt jejich velvyslanectví,“poznamenal sarkasticky Bišara.
USA: Za vším hledej Írán Spojené státy reagovaly na ohrožení své diplomatické mise v Bagdádu vysláním dalších 750 vojáků do země. A americký prezident Donald Trump nenechal nikoho na pochybách, že bude-li to „v zájmu USA“, je jeho země připravena provést další vojenský zásah na území cizího suverénního státu.
Trump také zodpovědnost za krizi v Bagdádu připsal Íránu. „Teherán za útok na naše velvyslanectví draze zaplatí,“řekl šéf Bílého domu.
Američané neobviňují Írán z rozdmýchávání napětí na Blízkém východě poprvé. USA svého dlouholetého nepřítele viní z podpory radikálních šíitských organizací v oblasti (mj. v Sýrii, Jemenu či Libanonu) a připisují Teheránu např. sabotáže obchodních lodí či útoky na tankery v Perském zálivu v létě 2019. Konkrétní důkazy podporující tezi o „podvratných íránských akcích“ale Američané nikdy nedodali.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí včera americké obvinění odmítl a vyjádření USA označil za „válečné štvaní“.