Schick mě může překonat

V silvestrovském derby internacionálů nad 35 let remizovali fotbalisté Slavie se Spartou 3:3. Jednu branku vstřelil také Jan Koller.

PRAHA Byl největším lákadlem tradičního fotbalového setkání na konci roku a nezklamal. Dal gól, dostal ale i žlutou kartu za bodyček slávistickému brankáři Václavu Winterovi. „Bylo to chvílemi zbytečně vyhecované, a to i z mé strany,“omlouval se po premiéře v silvestrovském derby sparťanský útočník Jan Koller.

Nejlepší střelec reprezentační historie si účast v souboji slávistických a sparťanských internacionálů pochvaloval, ač prý vůbec netušil, co od duelu hráčů nad pětatřicet let očekávat. „Bylo to pro mě hodně fyzicky náročné,“připustil Koller. „Jsem rád, že jsem mohl přispět, že jsem byl aspoň trochu platný. I když příští rok budu asi spíš zvažovat tu starší kategorii,“rozesmál se šestačtyřicetiletý bývalý útočník. „Ale hodnotím to pozitivně. Bylo to dobré rozloučení s rokem 2019.“

Jaký byl ten váš?

Všelijaký... Radši už přejít do toho nového! Byl takový smutnější, umřela mi máma, byly tam nějaké osobní věci. Už se těším, co přinese rok 2020, snad bude lepší. Aspoň po fotbalové stránce jsem si minulý rok užil.

S legendami Dortmundu? Povídejte.

Hráli jsme třeba v Hongkongu proti Liverpoolu, byli jsme na turnaji v Brazílii, v Japonsku jsem dělal pro Borussii nějaké věci. Podíval jsem se do zemí, kde jsem dosud nebyl. Z tohoto pohledu to bylo pozitivnější.

Jak to vypadalo v Brazílii?

Za účasti Barcelony, Bayernu a domácího Sao Paula jsme skončili třetí. První zápas jsme s Barcelonou prohráli 0:2, pak jsme Bayern zdolali 3:2 v utkání o třetí místo, tam jsem dokonce dával gól. Na stadionu bylo třeba čtyřicet tisíc lidí, sešlo se hodně skvělých hráčů. Všichni jsme si to tam moc užili.

Hrajete i doma ve Smetanově Lhotě, udržujete kondici i jinými způsoby?

Snažím se. V neděli jsem byl s Dortmundem na halovém turnaji v Drážďanech, na podzim jsem začal pořádně hrát okresní přebor ve Smetanově Lhotě, protože jsem v Čechách častěji. Dřív tolik času nebylo. K tomu tenis, hokej, malé fotbálky... Ale tady v derby proti klukům, kteří ještě nedávno hráli, nebo stále hrají profesionální soutěže? To už je pro mě hodně náročné.

Pojďme k novém roku: v červnu čeká národní tým mistrovství Evropy. Jaké jsou podle vás jeho možnosti?

Je tam šance postoupit. Je důležité, aby se našim klukům dařilo, aby byli zdraví, aby tým měl zdravé jádro. Věřím, že nezklameme a zanecháme tam dobrou stopu.

Jak jako bývalý skvělý forvard vnímáte své následovníky na hrotu reprezentačního útoku?

Jednička je určitě Patrik Schick, který se teď zaplaťpánbůh rozstřílel, získal si své místo v Lipsku a je zdravý. Pro Jardu Šilhavého bude hodně důležitý, je to stěžejní hráč. Věřím, že se bude dařit i dalším: Krmenčík, Ondrášek, Doležal... Aby Patrika dokázali doplnit. Na Euru to nebude o jedenácti hráčích, ale o celém kádru.

Když jsme u Patrika Schicka – může někdy vyrovnat váš rekord, pětapadesát branek za nároďák? Zatím jich má devět.

Na to je brzy. Víte, já měl skvělé spoluhráče, kteří nám s Milanem Barošem góly připravovali. Není náhoda, že Bary je v historické tabulce hned za mnou. Měli jsme výjimečnou generaci, hráli jsme velmi útočný fotbal a dávali hodně gólů. Chci říct, že to nezáleží jen na Patrikovi: musí se mu sejít skvělá parta v národním týmu, musí být zdravý. Ale když se to všechno skloubí, tak má určitě kvality na to, aby rekord překonal.