Do školy až v devět, apelují odborníci

Podle psychologů je brzký začátek výuky přežitek. Podle zastánců umožňuje mimoškolní aktivity

PRAHA Poruchy spánku, deprese, obezita. S těmito neduhy se potýká stále více českých dětí. Jedním z viníků je podle psychologů začátek školního vyučování moc brzy ráno. Osmá, někde i dřívější hodina je zastaralá, rytmus dnešní společnosti se posunul, tvrdí zastánci změny z řad školských expertů i lékařů. Do školy by se podle nich nemělo chodit dříve než v půl deváté.

Naopak druhá strana, zejména

ředitelé škol, se řídí příslovím, že ranní ptáče dál doskáče – a stihne odpolední mimoškolní aktivity.

„Americké výzkumy ve školách, které posunuly začátek vyučování, ukázaly, že se spánek u žáků prodloužil. Chodili dál spát ve stejnou dobu, ale vstávali později,“řekla LN Radka Hrdinová z odborné organizace EDUin.

Česku podobný výzkum zatím chybí, ale návrh má oporu v biorytmech, které popisují, kdy je jaká činnost ideální, protože tělo je pro ni zrovna nastaveno. Tato teorie říká, že snídat se má mezi 7. a 9. hodinou, myslet a pracovat je pak nejsnazší od devíti do jedenácti, člověk má nejvíc energie.

Pozdější školní start usnadňuje život rodičům. „Dcera a syn chodí do ZŠ Londýnská, kde výuka na prvním stupni začíná v devět. Syn navštěvuje Gymnázium Jana Keplera, kde začínají v půl deváté, to je za mě ideál,“sdělila LN Alice z Prahy s tím, že to dětem nebrání stíhat odpolední kroužky.

Naopak syn Jarmily z Vysočiny vstává do školy denně před šestou. Výuka mu začíná v 7.25 a cesta zabere skoro hodinu. „Rána jsou u nás krušná. Snídani jíme za pochodu, mnohdy vůbec. O spánkovém deficitu ani nemluvě,“řekla.

Přitom platí, že když se děti (nebo i dospělí) nenasnídají, nebudou mít v optimálním předpoledním čase dost energie, aby optimální výkon podaly. Navíc společně s nevyspáním.

Podle dětské neuroložky a senátorky Aleny Dernerové dětí s poruchami spánku přibývá, ale víc než hýbat s časem prvního zvonění by podle ní pomohlo omezit dětský kontakt s elektronikou. „Dítě nesmí mít u sebe dvě hodiny před usnutím mobil,“míní.

O startu výuky rozhodují ředitelé škol. Ministerstvo školství jen stanovilo, že nesmí začínat dříve než v sedm hodin, skončit by měla nejpozději do páté odpolední.

Začátek vyučování je mnohde navázán i na dopravu. Zejména školy v menších obcích upravují rozvrh podle toho, jak přijíždí autobus. „Škola mi začínala až v půl deváté, protože autobus přivážející spolužáky z okolních vesnic jezdil v 8.15,“vylíčil LN svá školní léta pan Jiří z Jesenice u Sedlčan, dnes čtyřicátník žijící v Praze. „Velmi jsme si to pochvalovali a děti odjinud nám záviděly,“dodal s tím, že pozdější začátek výuky drží škola doposud. Naopak jeho manželka Míla rána bez stresu neznala. Do školy chodila na 7.20 a trpěla tím i snídaně. „Ve škole jsme navíc neměli ani jídelnu na obědy, tudíž jsme pak chodili jíst do bufetů. A kila přibývala,“vzpomíná.

Síla snídaně

Právě absence snídaně je i dnes podle odborníků vážným problémem a přispívá k nárůstu dětské obezity. „Téměř polovina českých dětí během školního týdne nesnídá,“řekl LN Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci. Svůj díl viny podle něj má brzký ranní start. S tím ale nesouhlasí neuroložka Dernerová, podle které má každý nastavené stravovací návyky jinak. „Vychází to také často z rodiny,“uvedla s tím, že začátek výuky se do obezity nijak nepromítá. „Obezita je dána tím, že se děti nehýbou,“zdůraznila.

Paradoxně i stravování může ovlivnit začátek vyučování. Své o tom ví ředitelka pražského gymnázia Na Zatlance Jitka Kmentová, kde se začíná učit už v 7.45. „Je to podle mne hodně brzy, ale jsme svázáni hygienickými podmínkami školní jídelny, do které docházejí naši žáci,“řekla LN. „Až budeme mít novou, vlastní jídelnu, poradíme se, jak by se mohl začátek výuky posunout,“dodala s tím, že před lety když se ptala všech žáků, zda by nechtěli posunout začátek vyučování, souhlasil zlomek. „Domnívám se, že

Klady pozdějšího zahájení

Kdo rozhoduje? 70 procent

Pětina důvodem je to, že studenti chtějí odejít co nejdříve, aby se mohli věnovat svým mimoškolním zájmům,“vysvětlila.

Deset minut před osmou zvoní na první hodinu v osmiletém gymnáziu Nad Kavalírkou v Praze 5. Ředitel Jiří Matějka má jasno. „Pokud by se začátek vyučování posunul na půl devátou nebo devátou,

Zápory

Raději od osmi a dřív domů 52 procent třetina tak bychom museli skončit s činností našich sportovních a kulturních klubů. A to nikdo nechce,“sdělil. V podobném duchu se vyjádřil i ředitel Základní školy Kuncova v pražských Stodůlkách: „Z reakcí rodičů a z vlastní zkušenosti vím, že většině žáků vyhovuje začátek výuky od tradiční osmé hodiny ranní a že by si prodloužení výuky do odpoledních hodin nepřáli.“

Většina rodičů, které LN oslovily, by ale takovouto změnu uvítala. „Osmá hodina je pekelná hlavně v zimě, kdy jdou děti do školy za tmy. Tam je pak každá půlhodinka dobrá,“usoudil pan Petr. Půl devátou si pochvalovala paní Vlaďka z Říčan, kde posun dostal ještě další rozměr: ulehčuje dopravě. „Po osmé už dopravní nápor opadá a jezdí se volněji.“

Pozdější začátek školy mají kromě USA i evropské země jako Francie, Itálie nebo Británie. V Česku je to už téměř pravidlem u soukromých škol. A nedají na to dopustit. „Žáci přicházejí odpočatí a bdělí. Zejména starší děti

Mimoškolní aktivity

procent procent

19 procent 15 procent vstávají přirozeně později a v případě brzkého budíčku se u nich zvyšuje riziko spánkové deprivace,“řekla LN mluvčí Scio škol Eva Pešková.

Tak či tak, z hlediska výkonnosti dítěte se posunem výuky zas tak moc nezmění, soudí psycholog Václav Mertin. „Stejně se nikdy nezavděčíme všem,“uzavřel.

Klidnější start nového dne, vypravování do školy bez stresu V devět hodin je mysl otevřenější a mozek pracuje efektivněji Někteří pracující rodiče menších dětí by mohli své zaměstnání opouštět později Škola by končila později odpoledne, což by mohlo ohrozit mimoškolní aktivity dětí V některých rodinách by se společný život posouval až na večer Děti by chodily spát později, „ušetřený“čas by trávily u mobilů či jiné elektroniky Je vždy na každé škole, jaký čas zahájení výuky si zvolí – ve vyhlášce stojí, že vyučování začíná zpravidla v 8.00, nesmí být zahájeno dřív než v 7.00 a skončit musí nejpozději v 17.00 Začátek výuky musí řediteli odsouhlasit školská rada, v níž zasedají i rodiče Většina žáků německých devátých tříd si přeje, aby vyučování začínalo v osm hodin. Vyplývá to z nedávné analýzy Výzkumného centra pro demografickou změnu z Univerzity aplikovaných věd ve Frankfurtu nad Mohanem. německých deváťáků by preferovalo chodit do školy od 8. hodiny a končit ve 13 hodin, pokud by vyučování trvalo šest hodin Více než by chtěla začít s vyučováním raději v 9 hodin a končit ve 14 hodin žáků by chtělo začínat v osm hodin a končit v 15 hodin, pokud by vyučování trvalo osm hodin by chtěla začínat od devíti a mít školu do 16 hodin „Studie ukazuje, jak moc je pro děti důležité, aby neměly odpoledne vyučování,“cituje Der Spiegel Svena Stadtmüllera z výzkumného centra. „Jsem přesvědčený, že pokud bychom se dětí zeptali, jestli chtějí začínat raději v osm, nebo devět, a neřekli jim, do kolika by musely ve škole zůstat, určitě by se rozhodly pro pozdější vyučování.“Výsledky studie vůbec neodpovídají výsledkům dotazování týkajícího se spánkového režimu žáků. 60 procent dětí o sobě prohlašovalo, že si rádo přispí, a pouze třetina sama sebe označila za „ranní ptáčata“. Dotazováno bylo 7700 žáků. dětí v Česku ve věku mezi 11 a 15 roky se věnuje sportu, umění či dalším kroužkům (mezi chlapci převažují týmové sporty – 58 procent), u dívek umělecké aktivity – 60 procent) dětí a mladých ve věku od 11 do 19 let tráví denně čtyři a více hodin u digitálních her chlapců a dívek od 11 do 15 let tráví ve všední dny čtyři a víc hodin sledováním televize a videí, o víkendech je to třetina chlapců a 27 procent dívek