„Totální spojenectví“kalí atom
Na jednání zemí Visegrádu včera přijel i rakouský kancléř. Státy se shodují ohledně migrace i dálnic, ale dělí je čistá energetika
PRAHA Pětice vrcholných evropských politiků si včera vyrazila do Národního muzea. Nekochali se expozicemi, premiéři čtyř zemí Visegrádu a staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz ladili pozice vůči klíčovým evropským tématům. Východoevropský čtyřlístek má západního spojence na své straně skoro ve všem kromě jedné věci – nahrazování špinavých uhelných elektráren výrobou z jádra.
„Bez jádra nejsme schopni dosáhnout uhlíkové neutrality. Budeme kolegy z Rakouska ujišťovat, že naše elektrárny jsou bezpečné. Rakousko loni 15 procent své spotřeby nakoupilo z Česka, bez naší výroby by mělo problém, ale tamní obyvatelé to asi úplně nevnímají,“uvedl po jednání český premiér Andrej Babiš (ANO).
Vyhraná bitva
Kurzova pozice je v tom ošemetná, novou vládu poskládal se Zelenými, pro něž je blokování atomové energie prioritní. Kvůli nim se do programového prohlášení rakouského kabinetu dostal odstavec, že země bude „stavbě nových a rozšiřování současných jaderných elektráren v Evropě bránit všemi politickými i právními prostředky“. Obklopen visegrádskými sousedy ale volil kancléř měkčí dikci – nehovořil o bránění, důraz kladl na to, že je pro něj nepřípustné, aby se jaderné zdroje platily ze speciálního unijního fondu, jež má uhelným regionům usnadnit transformaci.
„Odmítáme jadernou energetiku, to se nezmění. Co je pro nás v tomto ohledu zcela důležité, je téma bezpečnosti a aby se z tranzitního fondu podporovaly obnovitelné zdroje, ne atom,“uvedl Kurz.
To je vyhraná bitva; Evropská komise už uvedla, že atom se z tohoto balíku hradit nebude, a zájemci o reaktory, což je vedle Česka i Slovensko s Maďarskem, o takovou subvenci nežádají. Žádají jen, aby se atom počítal mezi bezemisní zdroje a tím byl uznatelný v cestě za uhlíkovou neutralitou.
Babiš s polským premiérem Mateuszem Morawieckým na sklonku loňského roku prosadili do pozice Evropské rady, což je sbor předsedů vlád či prezidentů unijních zemí, zmínku, že pro některé státy je jádro v dosažení čistšího energetického mixu důležité. Evropský parlament tento týden ve svém stanovisku atomovou doušku nepřijal, ale to neznamená, že si ho státy nebudou moci do uhlíkové neutrality započíst.
Slováci se hodlají na atom spoléhat ještě víc než Češi, chtějí z něj vyrábět 65 procent energie, což je druhé nejvyšší číslo hned po Francii. V Česku je podíl jádra zhruba třetinový, vláda chce, aby byl aspoň poloviční. Slováci zároveň jako první v regionu zažijí, jak urputní rakouští Zelení budou, protože proces dostavby jejich Mochovců již běží.
„Členské státy mají právo na vlastní energetický mix. Dostavba jaderné elektrárny Mochovce probíhá ve smyslu všech domácích i mezinárodních předpisů, je maximálně zvyšovaná bezpečnost. Slovensko bude pokračovat ve stavbě tohoto zdroje,“řekl tamní předseda vlády Peter Pellegrini a dodal, že logicky nechce ani svoje občany vystavovat rizikům ozáření nebo kontaminace. Jestliže bude v bezpečí Slovensko, těžko může něco hrozit Rakušanům.
Totální spojenci
Energetický rozpor není překvapením, pozice zemí, jejichž političtí šéfové včera v Praze jednali, jsou v tomto ohledu dlouhodobé. V ostatních otázkách si premiéři a kancléř notovali, zdůrazňovali především postup proti nelegální migraci.
„V názoru na migraci jsme totální spojenci. Je nutná ochrana vnějších hranic Evropy a boj s pašeráky. Není možné, aby převaděči rozhodovali o tom, kdo do Evropy přijde,“uvedl Babiš. Pellegrini doplnil, že je třeba přimět země původu, kam se mají identifikovaní nelegální běženci vracet, aby si je opravdu zpátky braly, protože to se úplně neděje. Jako možnost zmínil podmiňování poskytnutí unijní rozvojové pomoci ochotou přijímat migranty zpět.
Názorově souladné pozice všech pět zemí zastává i v otázce rozšiřování Unie o země západního Balkánu nebo dostavbě dopravní infrastruktury, čímž se rozpohybuje a usnadní vedle cestování také byznys. Zrovna v českém případě Rakušané už řadu let marně vyhlížejí, až se k nim od Mikulova přiblíží dálnice, svoji část mají hotovou. Podle Babiše ale moravskou spojnici předběhne trasa přes jižní Čechy do Lince. Přislíbil, že bude do roku 2024.