Chtějí vládnout?

Jde to v Rakousku i v Polsku. Proč ne u nás?

Předseda Senátu Jaroslav Kubera dal rozhovor Mladé frontě DNES. A do souboje s úřadujícím předsedou ODS Petrem Fialou se nepřihlásil vůbec nikdo. Nad obojím můžeme mávnout rukou (Kdo je to Kubera? Kdo by chtěl teď jít v čele ODS pro volební porážku?), ale obě drobné zprávy skládají velmi přesný obraz kdysi nejsilnější a nejvlivnější české politické strany. Obraz tristní: ODS se smiřuje s tím, že už nejspíše třetí volební období nebude vládnout – a jako by jí to bylo úplně jedno.

Pan Kubera vyslovil pozoruhodnou větu: „Příštím premiérem bude Babiš.“Větu celkem těžko pochopitelnou od vysoce postaveného člena opoziční partaje. Ještě zajímavější je ale fakt, že nikdo nevyzval na souboj předsedu, jenž vede stranu v podstatě od roku 2013 (formálně od 18. ledna 2014), který ji za dva volební cykly nepřivedl k moci a je velmi pravděpodobné, že se mu to nepodaří ani napotřetí. Kdyby tomu tak po příštích volbách bylo, stal by se prvním předsedou ODS v dějinách, který by nebyl premiérem…

Pokud je někdo dnes v krizi, tak tradiční sociálnědemokratické strany. Naopak tradiční konzervativní politika, teda ta politika, kterou by ODS ráda dělala, slaví veliké úspěchy. Pomineme-li Viktora Orbána, jehož důraz na národ, křesťanství a skoncování s liberální demokracií nemá naštěstí v Česku příliš naději na úspěch, pak se stačí podívat do Rakouska či do Polska. Nejen hlavní tvář polské politiky Jaroslaw Kaczyński, ale zejména lidovecký kancléř Rakouska Sebastian Kurz dokazují, že lze vyhrávat a vládnout. Jen v ODS se do toho nikomu zjevně nechce.