Vyšší „vzdušné“zdražuje hotely
Zákon o místních poplatcích umožňuje letos vybírat za každého hosta a den až 21 korun. Řada obcí a měst tuto možnost využila a nastavila poplatky v maximální výši.
PRAHA Dočasné ubytování v hotelu, kempu nebo pronajatém bytě od letoška podraží. Podle délky pobytu někde o desítky až několik set korun nad rámec samotné ceny ubytování.
„Vzdušný“a lázeňský či rekreační poplatek je totiž minulostí, od letoška už mohou radnice na základě svých nových vyhlášek vybírat jediný poplatek z ubytování. A to do výše 21 korun za přenocování každého hosta v hotelu, kempu nebo nově i třeba v soukromém bytě přes službu typu Airbnb. Řada obcí a měst využije tuto maximální hranici. V Česku se tak vybere o desítky milionů víc než v loňském roce.
V Plzni či Ostravě si připlatíme Některá města jako třeba Praha, Český Krumlov nebo Karlovy Vary, která i dosud inkasovala od hostů maximum, zavádí ten jednotný na horní hranici 21 korun. Tedy na součtu limitu obou dosavadních poplatků – šest korun „vzdušné“plus 15 korun za lázeňský nebo rekreační poplatek. V takových případech ubytování v hotelích a lázeňských domech zásadně nepodraží.
Horní hranici 21 korun za každé přenocování (podle zákona v délce do 60 dnů bez přerušení) ale zvolily i některé obce, které dosud vybíraly jen takzvané vzdušné, tedy poplatek z ubytovací kapacity. Loňská novela zákona o místních poplatcích totiž umožňuje nově vybírat celkových až 21 korun každé radnici – bez ohledu na to, zda má, nebo nemá na svém území lázně či turisticky atraktivní lokalitu.
Toho z větších měst využily například Plzeň nebo Ostrava. Moravskoslezská metropole odhaduje, že letos vzroste její příjem z ubytovacích poplatků o více než tři miliony korun na 8,5 milionu. „Výnos z pobytových poplatků je a bude nadále příjmem městského rozpočtu a jeho využití není účelově určeno,“reagovala na dotaz mluvčí Magistrátu města Ostravy Andrea Vojkovská.
V 37 lázeňských místech Česka vybíraly do loňska od hostů radnice 15 korun lázeňského poplatku za každou strávenou noc (s výjimkou pacientů, jimž péči hradí pojišťovna), to samé platilo i pro turisticky atraktivní regiony. Vedle toho poplatek z ubytovací kapacity ve výši do šesti korun mohla vybírat jakákoliv obec, a to přímo od provozovatelů hotelů, penzionů i kempů. A záleželo jen na hoteliérech, zda tuto sumu, případně její část pak účtovali i hostům.
Nově jednotný poplatek vybraný od hostů putuje prostřednictvím ubytovatele celý příslušné radnici. A není součástí ceny za ubytování. Každý provozovatel hotelu nebo majitel bytu ke krátkodobým pronájmům musí předem nahlásit úřadu, že poskytuje ubytovací službu. Jinak stanovují obce pokuty v řádu stovek tisíc korun.
Zatímco ale obce a města jako Ostrava vyberou z ubytovacích poplatků „jen“miliony korun, často i mnohem méně, pražský magistrát vyčíslil celkový výnos z obou poplatků v roce 2018 na 324,1 milionu. Letos při jedné taxe, ale širším okruhu zpoplatněných krátkodobých pobytů (nově například i služebních cest nebo pronajímaných soukromých bytů přes platformy sdílené ekonomiky) odhaduje výnos zhruba o 14 procent vyšší, tedy kolem 369,5 milionu korun. (záleží na obci, v jaké výši až do zákonného stropu si poplatek nastaví) do 2019 od 2020
„Hlavní město využívá tyto prostředky zejména na vytvoření finančních zdrojů ve prospěch podpory cestovního ruchu,“uvedl Vít Hofman, tiskový mluvčí pražského magistrátu. Praha je v Česku díky nejvyššímu počtu nocujících turistů i absolutně největším příjemcem poplatků z ubytování.
Od příštího roku 50 korun Celkem za celé Česko vyberou obce a města ročně stamiliony. Tedy ty, které ubytovací poplatek vůbec vybírají – loni to byla zhruba čtvrtina. Studie Vysoké školy hotelové v Praze vyčíslila, že v případě jednotného poplatku z ubytování ve výši 21 korun se výnos všech obcí a měst u nás zvýší o 156 milionů na 670 milionů korun.
„Navýšení poplatku není v tomto roce nijak vysoké, takže nehrozí, že by lidé kvůli tomu omezovali své dovolenkové a jiné podobné pobyty,“soudí prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Úbytek hostů ale neočekává ani od příštího roku, kdy zákon umožní obcím zvýšit horní hranici poplatku až na 50 korun.
I pak mnohé obce taxu zvednou k horní hranici, i když to dnes řada z nich nechce komentovat. Takový úmysl už nyní ale naznačují třeba v Karlových Varech. Mluvčí vyhlášeného lázeňského města Jan Kopál vysvětluje, že poplatky v souhrnu za 21 korun už platí od roku 1992. Při tehdejších cenách fungovaly jako nemalý zdroj investic do cestovního ruchu, případně rekonstrukce pěší zóny či kolonády. Dnes na podobnou podporu roční suma z poplatků ve výši kolem 30 milionů zdaleka nestačí.
„Výši poplatku pro příští roky orgány města ještě nestanovily, ale i ve srovnání s ostatními podobnými evropskými destinacemi se letošní poplatek ve výši v přepočtu 0,85 eura jeví jako hodně nízký,“dodal Kopál.