Bilion za konec uhlí v Německu
Za útlum uhelné energetiky vyplatí německá vláda firmám odškodné Česko získá z uhelného fondu přes 14 miliard korun
BERLÍN/PRAHA Firmy, které v Německu postihne drahá energie v souvislosti s koncem hnědouhelných elektráren, dostanou od státu kompenzace. Oznámila to včera německá vláda. Ta schválila i plán odstavit uhlí do roku 2038 a v různých formách odškodnění postupně vyplatit 40 miliard eur, tedy v přepočtu více než bilion korun.
Němci čekají, že konec uhlí nebude zadarmo. Miliardy dostanou majitelé elektráren. Například pro východoněmecké podniky Leag a Mibrag, které patří českému miliardáři Danielu Křetínskému, má být určeno v přepočtu 44 miliard korun. Nemusí jít ale o finální sumu a probíhají další jednání. S útlumem těžby v dolech a uzavíráním elektráren se pojí náklady, které chtějí jejich vlastníci zaplatit.
Právě spekulace o výši kompenzací je nyní v energetice stále důležitější a ovlivňuje i cenu akcií. „Do budoucna budou kompenzace při přechodu na bezemisní energetiku zajímavé,“říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Drahá elektřina čeká i Česko Německá vláda bude peníze rozdělovat i mezi lidi, kteří přijdou o práci, dotace půjdou do nejvíce postižených regionů. Očekává se také, že konec relativně levné elektřiny z uhlí zdraží proud a to tvrdě dopadne na některé firmy a jejich globální konkurenceschopnost. V Německu se dál drží toho, že přechod na zelenou energetiku mají platit domácnosti, a ne podniky, na kterých ekonomika stojí.
Česko v tomto případě nebude stát stranou. Cena elektřiny je tu prakticky stejná jako v Německu, a pokud Němci očekávají zdražování, ani Češi se mu nevyhnou.
Plán, jak se útlum uhlí v Česku uskuteční, ale teprve vzniká. Takzvaná uhelná komise zatím připravuje varianty a ministerstvo průmyslu zvažuje, jak naloží s miliardami z Evropské unie, které jsou určeny právě na náklady spojené s přechodem na bezuhlíkovou energetiku.
Česko patří mezi největší příjemce z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard korun), jež Unie zatím vyčlenila. Po Polsku, Německu a Rumunsku získá čtvrtou nejvyšší částku. V přepočtu jde o 14,6 miliardy korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) včera uvedl, že by uvítal vyšší částku. „Ale i těch 14,6 miliardy jsou peníze, které našim regionům pomohou,“konstatoval.
Ministr průmyslu Karel Havlíček očekává, že celkové náklady se vyšplhají na stovky miliard korun, v těch ale započítává i stovky miliard, na které již vyšel solární boom z roku 2009. Peníze by se mohly rozdělovat podle podobného klíče jako v Německu. Část půjde na kompenzace energetickým společnostem, jež budou muset ukončit výrobu, část na řešení následků propouštění. Pro srovnání: v Německu oznámila jen společnost RWE, která je největším tamním producentem elektřiny, že kvůli ukončování uhelné energetiky propustí v dohledné době 3000 lidí, do roku 2030 pak dalších 6000.
Jádro, nebo soláry
Evropská unie včera oznámila, že plán utratit v dalších deseti letech bilion eur (25 bilionů korun) za přechod ke snížení emisí oxidu uhličitého nebude stačit. Každý rok budou potřeba další investice ve výši 260 miliard eur, tedy více než šest bilionů korun. Jen tyto částky mají zajistit, aby se Evropa zvládla do roku 2050 stát uhlíkově neutrální. Jde ale i o náklady, které budou mít například stavební nebo dopravní firmy kvůli investicím do nových technologií.
V Česku se vede debata o tom, zda je k těmto změnám nutný nový jaderný zdroj. Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, kritizuje, že státní energetická koncepce klade na jádro velký důraz a podceňuje například budoucí možnosti nejen fotovoltaických, ale i malých vodních elektráren a dalších zdrojů budoucnosti.
„Bezpečně víme, že i podle opatrných scénářů dokážeme už do roku 2030 obnovitelnými zdroji nahradit nejméně 80 procent uhelné elektřiny,“tvrdí. „Pokud stát vloží stejné úsilí, jaké poslední dekádu nebo dvě dává do řešení nového jaderného bloku, i do obnovitelných zdrojů, může to být i výrazně víc,“dodává.