Parašutista v osidlech zrady
Program výsadků do protektorátu, organizovaných československým exilovým Ministerstvem národní obrany v Londýně, pokračoval i ve druhé polovině druhé světové války. Souboj s gestapem v okupované vlasti byl i v této době stejně krutý, jako předtím. a krátce také jako velitel baterie. Po okupaci a likvidaci čs. branné moci nastoupil 9. června 1939 službu jako obecní tajemník v Náměšti nad Oslavou a potom na okresním úřadě v Třebíči.
Hranice protektorátu ilegálně překročil 7. prosince 1939 přes Velké Karlovice – Javorník. U Levic poté přešel do Maďarska a přes Budapešť a Bělehrad přicestoval 14. ledna 1940 do Marseille. Dne 14. ledna 1940 byl prezentován v Agde, a krátce nato ustanoven důstojníkem pátračem u 7. baterie.
Po pádu Francie přijel 7. července 1940 do Anglie, kde byl vtělen k baterii kanonů proti útočné vozbě. Od 27. září 1940 byl zařazen v důstojnické záloze. Absolvoval množství speciálních kurzů, 25. října 1941 byl povýšen na nadporučíka dělostřelectva a 6. listopadu 1942 přemístěn ke III. odboru exilového Ministerstva národní obrany. Do vlasti byl vyslán v noci ze 3. na 4. dubna 1944 u Vysoké nad Labem jako velitel paravýsadku Barium.
Tříčlenný výsadek, který obsahoval zástupce velitele a šifranta, četaře Tomáše Býčka a radistu, četaře aspiranta Josefa Žižku, měl, kromě zpravodajství, za úkol organizovat podzemní armádu na Královéhradecku a připravit ji na celonárodní povstání.
Úkoly výsadek úspěšně plnil, navázal kontakt se zbytky Obrany národa i nově vzniklými organizacemi, ve spojení s výsadkem byli i generálové František Slunečko, František Bláha a Zdeněk Novák. Josef Šandera byl 15. června 1944 povýšen na kapitána dělostřelectva. Na podzim 1944 se na činnost výsadku zaměřil protiparašutistický referát pražské služebny gestapa. Za pomoci konfidentů a zatčeného parašutisty Vítězslava Lepaříka z paravýsadku Glucinium, se dostal k členům Baria na stopu. Josef Šandera byl 16. ledna 1945 zatčen v Žamberku, při zatýkání se pokusil o sebevraždu ranou z pistole do spánku. Na následky zranění zemřel 9. března 1945 v nemocnici v Hradci Králové.