Dilema lidovců: spojit, či nespojit
PRAHA Na loňském řádném sněmu měli lidovečtí delegáti jasno: chtěli neokoukané tváře namísto ozkoušených funkcionářů. Záhy se ukázalo, že recept moc nefunguje, protože ve vedení bylo minimum lidí, kteří se pohybují poblíž nejvyšší politiky, KDU-ČSL byla málo vidět. Zítra si křesťanští demokraté dají reparát na sněmu mimořádném, který se koná, protože předseda Marek Výborný po náhlé smrti manželky rezignoval, aby se mohl věnovat rodině.
Nezmění se jen předseda, teď lidovci naopak touží po ostřílenějších harcovnících, obzvláště cenění jsou poslanci. Osoba předsedy bude nicméně klíčová, protože se od ní odvine, jestli se lidovci pustí do sněmovních voleb sami za sebe, nebo v předvolební koalici.
Adepti na nového šéfa strany jsou tři: bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek a europoslanec Tomáš Zdechovský. Zdroje LN se shodují, že v prvním kole nikdo nezíská nadpoloviční většinu a do druhého, rozstřelového, postoupí Jurečka s Bartoškem.
Zdechovskému neškodí jen to, že nemá průkazku člena dolní komory, pročež by mediální prostor dobýval obtížněji. U konzervativnějších, především moravských delegátů si nepomohl nedávným prohlášením, že chce stranu víc otevřít homosexuálním voličům a eliminovat členy partaje, kteří jsou v tomto ohledu zkostnatělí. Moravští delegáti mají na sněmu většinu, takže na jejich rozhodnutí se bude volba lámat.
Favoritem minimálně prvního kola je dle informací LN exministr Jurečka. Poté, co na loňském sněmu prohrál v duelu s Výborným, se stáhl do pozadí. „Přestal komentovat úplně vše, zacílil na oblast, jíž rozumí, a to hodně pomohlo,“řekl LN zdroj blízký vedení strany.
Klíčové projevy
Ústředním tématem, jež o osobě nového předsedy rozhodne, je přístup k utváření předvolebních koalic do sněmovních voleb, co budou příští rok. V trojdebatě kandidátů se Jurečka jasně vyslovil pro suverénní postup, byl by raději, aby křesťanští demokraté usilovali o přízeň voličů sami za sebe.
Naopak Bartošek a Zdechovský jsou příznivci spojenectví. Jestli funguje, se má otestovat letos v podzimních krajských volbách, a kdyby to neslo výsledky, pak by do klání o sněmovnu vyráželi s partnerem. Nejhojněji se hovoří o spojení s občanskými demokraty. Mimochodem – ze stejného důvodu bude i ODS bedlivě sledovat, jak volba lidovců dopadne.
„Jurečka vyhraje, ubere-li v odmítání koalic, když je aspoň připustí. Pokud ne, bude výsledek ve druhém kole mezi ním a Bartoškem minimálně mnohem těsnější, nebo kvůli tomu prohraje,“dodal zdroj LN. Klíčové proto budou projevy kandidátů na sněmu. Po Výborného rezignaci se vše odehrálo příliš rychle na to, aby se stihly uspořádat krajské konference a vyladit hlasovací dohody. Do značné míry bude záležet na momentálním rozpoložení delegátů, a tedy právě na tom, co jim adepti na šéfa povědí.
Delegáti z Čech jsou naklonění převolebním koalicím, což je vzhledem k regionálnímu rozložení voličské podpory logické. Jim by předvolební spojení s ODS, případně ještě další stranou, pomohlo k zaplašení rizika propadu pod pětiprocentní hranici, na níž se láme bytí a nebytí ve sněmovně.
Na Moravě je to barvitější. Zlínský a Olomoucký kraj si Jurečka může s nejvyšší pravděpodobností odškrtnout jako spojenecké, jsou voličsky dost silné, tudíž samostatnou kandidátku preferují. Jižní Morava a Vysočina o tom nejsou přesvědčené stoprocentně, faktor tady hraje, že tu exministr zemědělství nemá moc početnou fanouškovskou základnu – na druhou stranu teď lidovci měli několik předsedů z Čech v řadě, třebaže počtem delegátů a výsledky ve volbách jde o slabší region, a Morava by mohla chtít své benefity zpět. V tom má výhodu Jurečka z Olomouckého kraje, Bartošek je Jihočech.
Rozhodující budou hlasy delegátů z Moravskoslezského kraje, kde část lidoveckých příznivců vyluxovalo hnutí ANO, a KDU dosáhla zhruba na 7 procent, což není tolik, aby bez dalšího odmítli spojit síly s jinou stranou.