EU zachraňuje migrační dohodu
Německá kancléřka Merkelová míří do Ankary jednat o migrační dohodě z roku 2016. Příliš nefunguje a bude třeba ji upravit.
ANKARA/PRAHA Jaman al-Hammo ze syrské provincie Idlib se definitivně rozhodl poté, co strávil s rodinou celou noc ve sklepě svého domu, zatímco venku dopadaly barelové bomby a granáty. Naložil všechny na malý náklaďák a vydal se k turecké hranici. Reportérům německého týdeníku Der Spiegel řekl, že se chce vydat s převaděči přes tureckou hranici. Přestože dobře ví, že se tam střílí ostrými náboji.
Poté, co režim syrského prezidenta Baššára Asada zahájil nálety na poslední opoziční enklávu Idlib, ocitlo se v podobné situaci podle OSN 350 tisíc lidí, Turecko mluví o 80 tisících uprchlících těsně u svých hranic. „Pokud násilí v Idlibu neskončí, toto množství může být ještě větší. Turecko takový příliv nezvládne,“prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Kvůli Idlibu hrozí „otevřením branky“směrem na západ – do Řecka, kde už i bez toho běženců přibývá a země si s nimi nedokáže poradit. I kvůli tomu dnes přijíždí do Ankary německá kancléřka Angela Merkelová. S Erdoganem se chce bavit o migrační dohodě z roku 2016, jež má udržet běžence v Turecku. Objevují se totiž pochybnosti o jejím fungování a některé skutečnosti, především situace v Sýrii, se změnily natolik, že smlouvu bude třeba upravit.
Dohoda z roku 2016 zavazuje Turecko k ochraně své hranice a přijímání těch migrantů, kteří v Řecku nedostanou azyl. Evropské země se zase zavázaly mimo jiné pomoci Ankaře s migranty šesti miliardami eur (150 miliard korun) a přijmout některé syrské běžence z Turecka. inzerce
To vše funguje jen částečně. Vracení migrantů je sporadické, na vině tu jsou ale řecké úřady, které vyřizují žádosti o azyl extrémně pomalu, žadatelé například dostávají termíny na pohovory až na prosinec roku 2021.
Turci si stěžují
Přitom Řecko se potýká se stále větším přílivem běženců putujících přes Turecko. V roce 2017 přišlo 36 tisíc lidí, rok poté 50 tisíc a loni 75 tisíc lidí. Na druhou stranu ale Turecko plní svůj závazek v otázce hlídání hranic. „Loni po moři připlulo na řecké ostrovy 60 tisíc lidí, ale dalších 110 tisíc vrátila zpět turecká pobřežní stráž,“řekl LN Dalimil Petrilák, analytik organizace Pomáháme lidem na útěku.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavușoglu vyčetl v rozhovoru pro německý deník Bild Evropské unii nedodržování několika bodů dohody, třeba peníze. „Máme rok 2020, a my jsme nedostali ani přislíbenou první polovinu tří miliard eur,“řekl. Výhrady vyjádřil také k pomalému přebírání uprchlíků a alibistické politice zemí střední Evropy včetně Česka, které se na přijímání nechtějí podílet vůbec.
Turecký prezident Erdogan hrozí Evropě miliony běženců, podle něj stačí přestat hlídat hranici. „Nemyslím si, že by to měly být miliony, spousta Syřanů v Turecku se na takovou cestu nikdy nevydá, ale statisíce to být mohou,“říká Petrilák.
Dá se také očekávat, že se Erdogan pokusí získat podporu pro svůj projekt přemisťováním uprchlíků do „bezpečnostní zóny“, již vytvořila na severu Sýrie turecká armáda. Podle Çavușoglua se už takto vrátilo 372 tisíc Syřanů z celkových 3,6 milionu, kteří v Turecku přebývají. Celkově má pak Ankara v úmyslu usídlit v příhraničních územích dva miliony lidí a chce, aby jí Unie pomohla s náklady ve výši 22 miliard dolarů (500 miliard korun). Ochota na straně zemí EU podílet se na takovém projektu ale není valná.