USA: vlastní stát pro Palestince
Americký prezident Trump a izraelský premiér Netanjahu včera zveřejnili obrysy tzv. mírového plánu pro Blízký východ. Na scéně však chyběli ti, jichž se plán týká nejvíce – Palestinci.
WASHINGTON/PRAHA Odkazy na bibli, slova o „možnostech pro mír, jaké tu ještě nikdy nebyly“a ujištění o americko-izraelské sounáležitosti. Nic z toho nechybělo při včerejším představení dlouho očekávaného „plánu století“, jenž má dle představ amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit letité nepřátelství mezi Židy a Palestinci a nasměrovat celý region k mírové prosperitě.
Očekávané představení se odehrálo v Bílém domě v režii Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Přítomni byli sice někteří američtí ministři a kongresmani, stejně jako ambasadoři spolupracujících arabských států, za palestinskou stranu se však v sále neobjevil nikdo.
Čí má být Jeruzalém? Překvapením byla explicitní zmínka o „řešení v rámci dvou států“– Trumpův plán tedy počítá se samostatnou Palestinou. Taková možnost se v minulých týdnech považovala spíš za nepravděpodobnou.
Co se týká možného teritoriálního rozhraničení mezi Státem Izrael a budoucím palestinským státem, podle Trumpa a Netanjahua by sice Jeruzalém měl zůstat „nedělitelným městem pod izraelskou správou“, současně však padla zmínka o Východním Jeruzalémě jako budoucí metropoli Palestiny. Netanjahu pak podle agentury Reuters řekl, že palestinské hlavní město bude v Abú Dísu, palestinské vesnici přiléhající k Jeruzalému.
Plán počítá s pevnými bezpečnostními zárukami pro Izrael včetně židovské svrchovanosti nad údolím Jordánu. Toto území je ovšem v současnosti, alespoň technicky, součástí palestinské autonomie.
Trump rovněž zmínil, že podle jeho vize nebude nikdo v dotčené oblasti nucen opustit své současné obydlí. To by znamenalo uznání izraelské suverenity nad desítkami židovských osad, které byly v rozporu s mezinárodním právem postaveny na území Západního břehu Jordánu a v nichž dnes žijí statisíce lidí. Součástí mírového plánu mají být podle Trumpa i již dříve oznámené masivní investice, především do Západního břehu a Gazy, ve výši 50 miliard dolarů (více než 1,1 bilionu korun).
Netanjahu připustil přímé rozhovory s Palestinci v případě, že by plán akceptovali. Žádná taková jednání přitom již dlouhá léta neprobíhají.
Budoucí osud „dealu století“je ale více než nejistý. Palestinci, jichž se celá záležitost týká nejvíce, totiž odmítali Trumpův plán již před zveřejněním s odkazem, že Američané jakožto blízcí spojenci Izraele nemohou být v tomto sporu nezávislými zprostředkovateli.
A negativní byly i první reakce po oznámení dílčích detailů. Sámí abú Zuhrí, čelný představitel palestinského hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, bezprostředně po zveřejnění plánu prohlásil, že „Trump je arogantní“, a navržené řešení týkající se Jeruzaléma označil za „nesmysl, protože Jeruzalém bude vždy patřit Palestincům“.
Palestinský prezident Mahmúd Abbás pak označil plán za konspiraci s tím, že práva Palestinců nejsou na prodej.
Netanjahu čelí stíhání Souběžně s oznámením detailů mírového plánu včera premiér Netanjahu překvapivě stáhl svoji žádost o přiznání parlamentní imunity před trestním stíháním. Izraelský generální prokurátor vzápětí podal na premiéra žalobu u jeruzalémského soudu a tím stíhání v několika kauzách, týkajících se korupce či zneužití pravomocí, de facto zahájil.
Soud nyní musí stanovit datum prvního stání. Izraelská opozice obvinila Netanjahua z toho, že načasování zveřejnění mírového plánu na stejný den má odvést pozornost od premiérových problémů a vytvořit pro něj výhodnou pozici před parlamentními volbami. Ty se v Izraeli budou konat – již potřetí za necelých dvanáct měsíců – 2. března.