Udělej si sám
Víkendový hackathon, během něhož několik desítek programátorů zdarma vytvořilo elektronický systém dálničních známek, představuje zlom ve vztahu české společnosti ke státu. Když loni pan Miloslav Černý, frustrovaný z toho, že umytí graffiti z Karlova mostu bude trvat dvacet dní a daňové poplatníky přijde na 40 000 korun, projev vandalů partyzánsky, ale odborně během dvou hodin odstranil, šlo o poměrně jednoduchý úkon a čin jedince. Nyní tu máme ad hoc vzniklou občanskou iniciativu, která státu ukázala, že cena složité zakázky byla řádově nadhodnocena a že ji lze realizovat za mnohem kratší dobu.
Srovnávání činnosti dobrovolných programátorů s akcí Z, která u nás fungovala v době komunismu, je dost nepřípadné. Akce Z byly organizovány státem shora, investorem při nich byly národní výbory, tedy orgány státní správy, a dobrovolná účast zase tak dobrovolná nebyla: orgány ji sledovaly a měla vliv na „komplexní hodnocení“, tedy na pracovní postup či možnost vyjet do zahraničí.
Proč byl hackathon tak převratný? Protože se na něm podílela nebo chtěla podílet relativně velká skupina lidí, kteří nadřadili své občanské postoje nad své soukromé zájmy. Dá se totiž předpokládat, že mnozí z účastníků pracují pro firmy, které pro stát realizují zakázky v oblasti IT. Když tito programátoři demonstrují, že něco jde mnohem levněji a rychleji, snižují si potenciální budoucí zisky. Nechovají se jako dravci v tržní džungli, ale jako odpovědní občané, kteří chápou, že veřejné peníze patří všem a měly by být před predátory chráněny.
Na sociálních sítích se již objevily žertovné výzvy k účasti dobrovolníků při rozšiřování dálnice D1. Tento vtip by nás ale měl přimět k vážně myšlené otázce: opravdu by třeba Autoklub České republiky nebo Klub českých turistů stavěly dálnice pomaleji než Ředitelství silnic a dálnic?
Český stát dlouhodobě selhává v řadě oblastí. Babišovo hnutí uspělo dvakrát ve volbách také proto, že nabídlo vizi modernizace a reformy státu. Po šesti letech hnutí ANO ve vládě je však zřejmé, že řídit stát jako firmu nejde. Nefunkčnost českého státu v řadě oblastí je zřejmě tak zabudovaná do jeho struktury, že se nedá odstranit zvolením nové politické garnitury.
Co tedy s tím? Možnou cestu ukázali o víkendu právě ajťáci. Pozitivní občanskou mobilizací, tím, že vezmeme věci do vlastních rukou. V mnoha oblastech se to již léta potichu děje: třeba sociální služby by nemohly fungovat bez neziskových organizací. Čím dál více lidí také již zlomilo hůl nad veřejným školstvím, které žije v mentálních obzorech 19. století, a své děti posílá buď do alternativních škol, nebo je rovnou učí samo. Když si ale budeme vše dělat sami, proč bychom ještě měli stát živit svými daněmi?
Proč byl hackathon tak převratný? Protože se na něm podílela nebo chtěla podílet relativně velká skupina lidí, kteří nadřadili své občanské postoje nad vlastní soukromé zájmy.