Dásním škodí také kouření

Zánět dásní zažije aspoň jednou za život skoro každý z nás. Z drobného problému se však někdy může stát velká nepříjemnost.

Ne vždycky chceme slyšet, co je skutečnou příčinou našich potíží s dásněmi. „Řada pacientů se domnívá, že nemoci dásní má na svědomí genetika,“říká zubní lékař Ladislav Korábek ze Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, předseda České parodontologické společnosti. „Dědičnost se však může uplatnit jako rizikový faktor, ale rozhodující roli určitě nehraje.“

Úplně nejvíc totiž záleží na tom, jak o svůj chrup a dásně pečujeme. Jinak řečeno jestli používáme vhodné dentální pomůcky a ovládáme správnou techniku čištění zubů. A také zda chodíme na pravidelné preventivní kontroly k zubnímu lékaři a dentální hygienistce.

Podobné rady ovšem od svého zubního lékaře mnozí pacienti dost neradi slyší. Pokud se však jimi budou řídit, mohou se spolehnout na to, že je nebudou trápit zubní kazy ani záněty dásní.

Rizika se násobí

Zánět dásní souvisí s řadou rizikových faktorů. Jednotlivá rizika se přitom nesčítají, ale násobí. Zvýšené nebezpečí například hrozí lidem, kteří denně vykouří více než deset cigaret. Kouření poškozuje totiž nejen mikrocirkulaci krve v dásních, ale i imunitní systém. Onemocnění parodontu proto u nich obvykle mívají závažnější průběh. (Parodontem lékaři označují závěsný aparát zubu, tedy především dásně a část čelistní kosti.)

Také nedostatečně léčená cukrovka může být v pozadí těchto potíží. „Hlavním rizikovým faktorem však stále zůstává nedostatečná péče o zuby,“míní doktor Korábek. „Pacienti dost často chybují zejména v technice, používají zastaralý horizontální způsob čištění doleva a doprava.“

Účinná ovšem není ani kdysi poměrně populární metoda velkých kroužků. V současnosti zubní lékaři doporučují zejména vibrační techniku Bassovu, při níž se dobře vyčistí i dásňový žlábek. Leckdy mívají lidé ale také potíže s tím, že čistí jen část chrupu a zapomínají třeba na mezizubní prostory nebo vnitřní plochy zubů.

A ne vždycky si dovedou také správně vybrat dentální pomůcky a čistit si s nimi zuby dostatečně důkladně. Pokud máme v ústech alespoň 28 zubů, pak to určitě nezvládneme za dobu kratší než tři minuty. Večerní čištění, při němž obvykle odstraňujeme i mikrobiální povlak z mezizubních prostorů, by mělo být ještě o něco delší.

„Nezáleží vůbec na tom, jak dlouho si zuby čistíme, důležitější je, jak jsou vyčištěné,“dodává zubní lékařka Tereza Urbánková z Dentální kliniky Hradčanská v Praze. Zubní plak, který nám po nedokonalém čištění zůstává na zubech, je totiž podle jejích slov hlavním rizikovým faktorem zánětů dásní.

Správný kartáček

Zubních kartáčků je na trhu spousta, ale ne každý je pro nás ten pravý. Na správném výběru přitom záleží. „Doporučujeme především měkké, rovně střižené kartáčky s krátkou hlavou a větším množstvím vláken,“radí doktorka Urbánková. „Skvělá věc jsou i jednosvazkové kartáčky, s nimiž se dají dobře vyčistit zuby i v těžko dostupných částech úst.“

Velmi důležitou pomůckou jsou také mezizubní kartáčky, s nimiž se čistí prostory mezi zuby. S tím, jak si je vybrat a správně je používat, by nám měla poradit dentální hygienistka.

V poslední době se hodně diskutuje také o elektrických zubních kartáčcích.

Ještě před pár lety by je doktorka Urbánková svým pacientům příliš nedoporučovala už proto, že starší výrobky v některých případech poškozovaly měkké tkáně. U nové generace těchto kartáčků však už podle ní podobné riziko nehrozí

Nicméně neexistuje zatím studie, která by spolehlivě prokázala, že vyčistí zuby lépe a rychleji než manuální klasický kartáček. Mohou být ale skvělou pomůckou pro lidi, kteří mají problémy s ramenním kloubem či jiný handicap.

„Vývoj ve světě spěje k elektrickým kartáčkům, ty nejmodernější vás dokonce upozorní i na chyby, které při čištění zubů děláte,“uvádí doktor Korábek. „Není to ovšem vyhazovač, který se postaví do dveří koupelny a nedovolí vám odejít, dokud tyto chyby nenapravíte.“

Bez systematičnosti a základních dovedností si navíc ani s tímto moderním pomocníkem zuby dobře nevyčistíte. Zázraky nezmůže ani sebelepší zubní pasta či ústní voda.

Inspirace ze Švýcarska

Stále platí klasický bonmot, že nejlepší pasta je ta, která se dvakrát denně ocitne v dutině ústní. A stejné úsloví by se dalo použít i v případě ústní vody či zubního kartáčku. Samozřejmě nejde ale jen o to, dvakrát denně ho vložit do úst, ale i dobře s ním pracovat. Problém ovšem je, že mnozí čeští čtyřicátníci dnes nevědí, jak si mají zuby správně čistit. A nesprávné návyky od nich přebírají i jejich děti.

„Náš stát navíc není schopný a ochotný převzít za výchovu zodpovědnost jako ve Švýcarsku,“srovnává doktor Korábek. „Do každé švýcarské mateřské školy docházejí pravidelně buď dentální hygienistky anebo takzvané Putz Tante.“

Zmíněné „tetičky“absolvují kurz zubní hygieny a své vědomosti pak dětem předávají. A ty si už v předškolním věku zvyknou nejen na pravidelnost, ale i na správnou techniku čištění zubů. Švýcaři si proto už opakovaně v referendu odhlasovali, že nechtějí pojištění na zuby. Vycházejí z toho, že v dospělém věku už většina švýcarské populace ví, jak na to, a proto si nemusí dělat starosti se záněty dásní. Ze svých daní proto nechtějí podporovat lajdáky, kteří si včas dentální dovednosti neosvojili. Doktor Korábek se už řadu let snaží tento princip prosadit i u nás, ale zatím se mu to nepodařilo.

Výhody dentálních hygienistek

Na prevenci se zaměřují zejména dentální hygienistky, které se u nás poprvé objevily v roce 1996. „Měly by umět nejen odstranit zubní kámen, vyčistit a proměřit mezizubní prostory, ale i pacienta naučit správnou techniku čistění a dobře ho motivovat,“říká zubní lékařka Urbánková. „Tak, aby pochopil, že se mu každodenní ,dřina‘ v koupelně vyplatí.“

Pokud se totiž pacient v ordinaci dentální hygienistky naučí správnou techniku čištění zubů i péče o chrup, může si být jistý, že nebude mít problémy se zubními kazy ani záněty dásní.

Hygienistku bychom měli navštěvovat dvakrát ročně, stejně tak jako zubního lékaře. Při každé návštěvě by mimo jiné měla zkontrolovat, zda všechno děláme tak, jak máme. Zatímco pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře české zdravotní pojišťovny plně hradí, na prevenci u dentální hygienistky některé pouze přispívají.

„Stomatologové se dlouhodobě snaží tuto praxi změnit, ale stále neúspěšně,“dodává doktorka Urbánková. Preventivní péče je přitom podle jejího názoru vždy levnější než léčba pokročilého zánětu dásní, takzvané parodontitidy.

Autorka je spolupracovnicí redakce