Zmenší se Spojené království?
LONDÝN/PRAHA Odchodem Spojeného království se zmenšuje Evropská unie – a současně roste pravděpodobnost, že časem se „smrskne“i samo království. Rozdílné výsledky brexitového referenda v různých částech země a následné složité dohadování konkrétních podmínek odchodu z EU totiž podpořily odstředivé tendence v periferních oblastech: setrvale posilují hlasy, které volají po osamostatnění Skotska, a v Severním Irsku nabraly novou vitalitu snahy o spojení s Irskou republikou.
„Vaší žádosti bohužel nemohu vyhovět. (...) Další referendum by pouze prodloužilo období politické stagnace, v němž se Skotsko v uplynulém období nacházelo.“Těmito slovy odmítl před několika týdny konzervativní britský premiér Boris Johnson žádost šéfky skotské regionální vlády a předsedkyně Skotské národní strany (SNP) Nicoly Sturgeonové o vyhlášení referenda, které by se Skotů dotázalo, zda si přejí samostatnost. Podle současné právní úpravy musí s takovým referendem souhlasit britská vláda.
Jedno referendum o skotské nezávislosti se již v roce 2014 konalo a skončilo tehdy přesvědčivým vítězstvím zastánců setrvání ve Spojeném království (55:45).
Referendum o brexitu v červnu 2016 ovšem přineslo zastáncům skotské nezávislosti nový, byť nechtěný impulz. Obyvatelé Skotska v něm totiž jasnou většinou (62:38) hlasovali „Remain“(tedy pro setrvání Spojeného království v Unii). To se odráží i na aktuálních průzkumech veřejného mínění: skotští zastánci setrvání ve svazku se Spojeným královstvím totiž výrazně oslabili a fanoušci skotské samostatnosti dnes v populaci již mírně převažují.
Mnozí skotští politici se netají tím, že pozici Skotska vně EU vnímají jako dočasnou. „Je to tragédie. (...) Skotové budou žádat o členství v EU hned, jak získají nezávislost na Spojeném království,“řekla tento týden (dnes již bývalá) europoslankyně za SNP Aileen McLeodová.
Sen o jednotném Irsku ožívá Odlišná a potenciálně problematičtější je situace v Severním Irsku. Malé a hospodářsky nevýznamné území s necelými dvěma miliony obyvatel se octlo v průsečíku svárů o tzv. brexitové dohodě, když se dlouho nedařilo dohodnout otázky spojené s celní unií a s režimem na hranici mezi Severním Irskem a samostatnou Irskou republikou. Ta je nyní vnější hranicí EU.
Také Severní Irsko hlasovalo v brexitovém referendu většinově pro setrvání v EU (poměrem 56:44) a také na tomto území posílily odstředivé tendence. Zde ovšem nejde o samostatnost (tou Severní Irsko, na rozdíl od Skotska, nikdy nedisponovalo), ale o možné budoucí sjednocení s Irskou republikou. Politickým reprezentantem těchto snah je strana Sinn Féin, v Severním Irsku aktuálně těsně druhá nejsilnější.
Faktu, že sjednocení Irska je nyní reálnější než dříve, nasvědčují i průzkumy – podle nich v posledních třech letech posílili stoupenci jednotného ostrova. A to přesto, že většina populace má ještě v živé paměti desítky let krvavých střetů mezi unionisty a loyalisty v závěru 20. století. Panují totiž obavy, že v případě změny politického statu quo by se letité nepřátelství mohlo obnovit.
O cestě k jednotnému Irsku mohou leccos napovědět parlamentní volby v Irské republice, které se budou konat již příští sobotu. Sinn Féin zde podle průzkumů od minulého hlasování v roce 2016 zdvojnásobila voličskou podporu a zřejmě obsadí těsné třetí místo.
S odchodem Spojeného království z Evropské unie pošilhává mnoho Skotů po vlastní samostatnosti. A v Severním Irsku se stalo opět horkým tématem politické sjednocení ostrova.