Čína a klimatická změna
Představa, že Evropa má bez USA, ale s Čínou vést boj s klimatickou změnou, je scestná
Komentátor Financial Times Gideon Rachman, který se před pár dny vrátil z Davosu, konstatuje, že Donald Trump se stal zlosynem příběhu o klimatické změně. V Davosu prý tuto roli sehrál beze zbytku. Aktivisty označil za „temné věrozvěsty“, zatímco Greta Thunbergová naslouchala v publiku.
Když se ale podíváme na čísla, tak co se týče bitvy o to, dostat klimatickou změnu pod kontrolu, bude důležitější soustředit se na to, co se děje v Číně. Čína momentálně vytváří už 29 procent globálních emisí CO2, zatímco USA 16 procent, Evropa 10 a Indie 7. Co se skleníkových plynů týče, tak Čína jich už od roku 2014 produkuje na jednoho obyvatele více než Evropa. Jak Trump rád zdůrazňuje, Amerika už snižuje emise skleníkových plynů, zatímco Čína plánuje otevírat další uhelné elektrárny.
Přesto Trumpův skepticismus či popíračství vadí. Byla to Amerika, kdo vytvářel a spoluvytvářel mezinárodní instituce a řád. Když se Amerika vyváže z globálního úsilí boje s klimatickou změnou, bude muset poskytnout leadership někdo jiný. Čínský návyk na uhlí a tamější autoritativní režim znamenají, že to těžko může být Peking. Evropané jsou v tomto směru emotivní, ale schází jim organizační schopnost a síla. Evropské nápady na karbonovou dovozní daň mohou vézt k zintenzivnění obchodních válek a možná ještě zkomplikují hledání globální dohody. Ale někdo s globálním leadershipem v této věci bude muset přijít.
Pokud bude Trump znovu zvolen, jenom se potvrdí, že Amerika se bude vyvazovat z globálního úsilí v boji s oteplováním. Čtvrtého listopadu, den po prezidentských volbách v USA, možná oficiálně vystoupí z Pařížské dohody o klimatu. Tím se jen zvýší tlak na EU, Indii, Čínu.
Popírači klimatické změny
Co se týče Rachmanových dojmů z Davosu, tak pozoruhodné prý bylo, že téma klimatu ovládlo každý panel, i když měl být o něčem jiném. Tak třeba afghánský prezident Ašraf Ghaní označil sucho a environmentální degradaci za větší problém než tamější válečný konflikt. Afričtí politici mluvili o tom, jak sucho ovlivňuje boj o zemi a vodu a pohyb obyvatelstva. Rachman z toho byl tak vyčerpaný, že vyrazil na ochutnávku vína, jen aby se od jednoho německého vinaře dozvěděl, že začíná pěstovat víno v Norsku.
Špatná zpráva podle Rachmana je, že ekonomický růst a posilování střední třídy v Indii a Číně bude zvyšovat tamější poptávku po autech, po mase i po cestování. Dobrou zprávou je, že čínská vláda říká, že si uvědomuje důležitost boje s klimatickou změnou. Čínská vláda prý investuje do vývoje obnovitelných zdrojů.
Čína i Evropa by se měly dát dohromady a bojovat „za záchranu lidstva“bez ohledu na to, jak dopadnou volby v USA.
Tolik Rachman. Za prvé nerozumím přesně tomu, co je špatného na tom, když Trump mluvil o hlasatelích temných scénářů. Má snad někdo pocit, že aktivisté jako Greta Thunbergová jsou hlasateli optimistických scénářů? Zvláštní mi přijde i kritika toho, že se Trump takto vyjádřil, když byla chudinka Greta přítomna v sále. Když se ale svět rozhodl brát Gretu vážně a jednat s ní jako s partnerem, proč by k ní jako dospělé nositelce názoru nemohl mluvit americký prezident? Nevkusný výraz, který bych od Rachmana nečekal, je výraz „popírač“, čímž se míní popírač klimatické změny. Zjevně to má evokovat „popírače holokaustu“. Naznačuje použitý slovník, že popírač je nepřijatelný a brzy bude trestán? Budou pouliční dětské hlídky hlásit, že se někde sešli popírači klimatické změny?
Pokud Amerika snižuje emise, tak nechápu, co tedy dělá špatně. Není lepší se řídit příkladem toho, kdo něco opravdu dělá, než se soustředit na tweety nebo silácké řeči a vůbec na to, jestli je někdo sympatický, nebo ne? A je asi lepší snižovat emise než se tvářit jako největší progresivista, a přitom pálit více uhlí a plynu jako Německo.
Afghanistán mi nikdy nepřišel jako úrodná rajská zahrada, ale jako země plná pouští, hor a skalisek. A víno v Norsku, to je taková skutečně nedůležitá zajímavost. V raném středověku bylo také větší teplo a proto vůbec také vznikly vinice v Česku a podél Labe i v Německu, s horkem a suchem se bojovalo výstavbou rybníků.
Pak člověku chybí alespoň jedna věta o jádru. Je podle Rachmana jádro bezemisní zdroj? Není to cesta pro Indii a pro Čínu? Co nová generace reaktorů? Má na to autor názor? A věří bateriím nebo vodíku, když už o tom píše?
Když se svět rozhodl brát Gretu vážně, proč by k ní nemohl jako k dospělé nositelce názoru mluvit americký prezident?
To raději nesympatického narcisa Představa, že Evropa má bez Ameriky, ale s Čínou vést boj s klimatickou změnou, se mi zdá mimo. Čínský systém sledování a bodování obyvatel skrze umělou inteligenci a sběr dat, který chce Čína vyvážet po zeměkouli, představuje největší hrozbu. S Čínou se dá jistě jednat o lecčem, ale spoléhat se na nějaké spojenectví s ní, je naivní. Autor asi nikdy nepotkal soudruha z politbyra. Stokrát raději se pokusím dohodnout s popíračem, i když je nesympatický narcis a má blonďatou přehazovačku.
A nakonec Rachman asi zapomněl, že o záchraně lidstva už se nesmí mluvit. Zachraňuje se přece planeta. Od aktivistů by dostal záhlavec.