Věřte těm, kdo hrozí
Osobní výběr ze světového tisku
Osvobození Osvětimi, tedy nacistického vyhlazovacího komplexu Auschwitz, má v sobě tak silný náboj, že 75. výročí válcovalo média. Hlavně v zemích, kde žije nejvíc obětí, respektive pachatelů holokaustu. A i když by si jeden myslel, že to téma je po stránce faktů vyčerpáno a nepřináší kontroverze, neplatí to tak úplně.
***
Neuškodí osvěžit i to, co se ví. Třeba že historik Jehuda Bauer, jeden z hlavních řečníků na Světovém fóru o holokaustu v Jeruzalémě, je pražský rodák (* 1926), jenž navíc z Československa odjel úplně posledním vlakem, vypraveným v noci ze 14. na 15. březen 1939 do Polska. Vlakem, který projel již obsazenou Ostravou a kterým cestoval i Max Brod.
O jeho vystoupení na fóru informuje web Times of Israel. Bauer citoval z Hitlerova čtyřletého plánu z roku 1936, který měl Německo připravit na válku. Plán nemířil k cílům, jako je „životní prostor“, ale explicitně proti bolševismu a „mezinárodnímu židovstvu“. Jinými slovy, holokaust nebyl jen přílepkem druhé světové války, ale byl jedním z jejích hlavních cílů. A protože válka vedená ideou boje proti vlivu mezinárodního židovstva přinesla šest milionů židovských a 29 milionů přímých nežidovských obětí, podle Bauera z toho plyne i 29 milionů důvodů pro boj s antisemitismem.
O vystoupení bývalého vrchního rabína Izraele píší The New York Times. Meir Lau je rodák z Polska (* 1937) a rané dětství strávil v lágru Buchenwald. Na fóru (hovořil tam i jako šéf rady památníku Jad vašem) řekl toto: „Přišel jsem, abych vám řekl, že nemohu odpustit.“A vzápětí to zdůvodnil: „Nejsem k tomu totiž oprávněn.“Sdělil, že jeho rodiče, kteří holokaust nepřežili, ho nežádali, aby někomu odpouštěl. Žádali ho, aby udržel židovský řetěz nepřerušený. To učinil, ale k odpouštění se necítí oprávněn. Dost lidí si může říci, že tyto argumenty působí na evropské uši, naučené na rituály smíření, nezvykle.
Za ocitování stojí i pasáž z projevu izraelského premiéra Netanjahua: „Židovský národ se z holokaustu poučil: vždy berme vážně hrozby těch, kdo usilují o vaše zničení; čelme jim, dokud jsou ještě slabé; a především – ač si velmi ceníme podpory našich přátel, udržujme si sílu k vlastní obraně. Poučili jsme se, že Izrael musí zůstat pánem svého osudu.“
To řekl Benjamin Netanjahu 23. ledna. Kde už jsme tyto argumenty slyšeli? Stačí nalistovat Orientaci LN z 29. dubna 2000. Tehdy v ní Tomáš Guttmann z Jeruzaléma napsal: „Hlavní poselství holokaustu zní: ,Věřte každému, kdo tvrdí, že vás nenávidí. Věřte každému, kdo tvrdí, že vás chce zabít. Připravujte se na obranu včas. Nečekejte, až budete stát nazí nad hroby, které si předtím sami vykopete, opuštěni celým světem.‘“
Vidíme tedy, že nejde o nějaký okamžitý nápad Netanjahua, ale o šířeji sdílenou zkušenost. A přesto zní leckomu divně.
***
Étos spoléhání se na vlastní síly, neochota automaticky odpustit pachatelům, kladení viny ne myšlence národního státu, ale konkrétnímu Německu i jeho společnosti v konkrétní době. To vše patří k Izraeli, což působí na řadu Evropanů žijících v blahobytu a míru zastarale, ba populisticky, jak zní častá nálepka. A má-li premiér Netanjahu dobré vztahy s Donaldem Trumpem i Vladimirem Putinem, je na kontroverzi zaděláno.
Ilustrativně to vyjádřila Sabine Müllerová, jež sledovala dění v Jeruzalémě pro německou veřejnoprávní televizi ARD. Její text najdete na www.tagesschau.de a má výmluvný titulek: Bohužel promarněná šance. Vysvětlení zní takto: „Den vzpomínky v Jad vašem byl zastíněn egoistickými výstupy Izraele a Ruska. Promarněná šance v boji proti antisemitismu.“
Aby bylo jasno, nevadí kritický postoj novinářky Müllerové jako takový. Kdo chce čerpat argumenty pro kritiku Benjamina Netanjahua, ať klidně sáhne do izraelských zdrojů, třeba list Ha’arec ho kritizuje až obsesivně. Jde spíše o karatelský, mentorský tón v situaci, kdy žurnalista ze země pachatelů hodnotí dění v zemi obětí.
Šéfredaktora deníku Die Welt to vytočilo k vlastnímu komentáři. Řeč německého prezidenta Steinmeiera v Jad vašem skutečně chválili, píše Ulf Poschardt, jenže: „Označí-li Němec (z národa pachatelů) jeho vystoupení za ,důstojné‘ a pak vystoupení Ruska (20 milionů mrtvých ve druhé světové válce), a dokonce Izraele za ,nedůstojná‘, působí to divně až groteskně.“
Suma sumárum. V jistých situacích je lepší potlačit své osobní názorové preference a pud k nálepkování.
Hlavní poselství holokaustu zní: Věřte každému, kdo tvrdí, že vás nenávidí. Věřte každému, kdo tvrdí, že vás chce zabít. Připravujte se na obranu včas.