Nadvládu nebrat
Politická korektnost se dere i do výzkumu kvantových počítačů. Vědecký časopis Nature publikoval dopis tří vědkyň podporovaných podpisem dalších třinácti vědkyň a vědců, v němž je kritizován pojem „kvantová nadvláda“(quantum supremacy).
Používání tohoto pojmu je podle autorek dopisu nezodpovědné, souvisí s rasovým, genderovým a třídním rozdělováním společnosti. Má v sobě podtext násilí, neokolonialismu a rasismu, protože připomíná „nadvládu bílých“. Autorky tedy navrhují mluvit o „kvantové výhodě“(quantum advantage).
V oboru kvantových počítačů beztak už není situace jednoduchá. Velká očekávání ještě nenaplnily. S určitým zjednodušením se dá říci, že klasické počítače pracují při výpočtech se základními stavy „ano“nebo „ne“(jednička a nula), tedy proud prochází, anebo neprochází, zato kvantový počítač by měl být schopen pracovat i s variantními stavy mezi těmito póly. Teoreticky by tedy měl provádět přesnější a rychlejší výpočty. Konstrukce kvantových počítačů však zůstává spíše u obecných principů a praxi nepřeválcovala.
Loni na podzim se zdálo, že přišla bomba. „Kvantová nadvláda s využitím programovatelného supravodivého procesoru“– tak zněl titulek odborného článku v Nature. Jako autoři bylo podepsáno 77 odborníků ze společnosti Google. Dokazovali, že jejich kvantový počítač vyřešil úlohu, na kterou by klasický superpočítač potřeboval deset tisíc roků. Od té doby běží debaty o tom, že vybranou úlohu by výkonný klasický počítač zvládl za dva a půl dne a ne za tisíce roků, a také že řešený příklad se výborně hodil právě pro kvantové výpočty – na rozdíl od jiných možných.
A do toho teď ještě přišla výtka kvůli používání politicky nekorektních slov. Termín „kvantová nadvláda“razil už v roce 2012 americký teoretický fyzik John Preskill, dnes se jím obvykle myslí schopnost kvantového zařízení spočítat úlohu, kterou by jiný počítač v praktických podmínkách nezvládl. I pojem „kvantová výhoda“už existuje, je skromnější a označuje se jím schopnost vyřešit úlohu podstatně rychleji, než by to dokázal klasický počítač.
Výhodou může být aspoň to, že pokud počítačová terminologie pojem „nadvláda“radši zruší, aby neurážel něčí city, mohly by se alespoň otupit spory, jestli už kvantový počítač „nadvlády“dosáhl. O to víc energie by se pak mohlo věnovat jeho opravdovému vývoji.
Máme elektronické cigarety, elektronické recepty nebo třeba elektronické neschopenky. Asi tedy nepřekvapí, že se vyvíjí i elektronická kůže. Tým jihokorejských vědců nyní v odborném periodiku ACS Applied Materials & Interfaces popsal, kam její přípravu dotáhli oni.
Dosavadní elektronickou kůži, tedy různé materiály napodobující přirozenou pokožku a obsahující nějaké typy senzorů, je už možné ohýbat, natahovat či připevnit na opravdovou lidskou kůži, kde třeba snímá srdeční tep. Zpravidla je ovšem nutné upevnit ji na rovnou plochu.
Nový jihokorejský materiál připomíná oranžové želé vytvořené hlavně z vody a kyseliny akrylové a obsahující kladně a záporně nabité částice. Když je materiál narušen třeba řezem, částice se k sobě přitáhnou a „rána“se zacelí. Materiál také rozpozná i lehký dotyk. V tuto chvíli se úvahy ubírají k tomu, že by mohl pokrývat trup robota a umožnit mu lépe vnímat okolí. V medicíně by se časem mohl dát použít na pokrytí protéz, nikoli však místo opravdové lidské kůže.