„Nechceme tam žádné čerty“
Postupující adepti do televizní rady
Byť do „semifinále“volby nových členů mediálních rad proklouzli i kontroverzní uchazeči, sněmovna se asi shodne na kompromisních tvářích oplývajících zejména manažerskými schopnostmi.
PRAHA „Nechceme tam žádné čerty,“zaznělo dle zdrojů LN v kuloárech Poslanecké sněmovny během vyjednávání před chystanou volbou šesti nových členů Rady České televize (ČT) a dvou Rady Českého rozhlasu (ČRo). Odkaz na mytické obyvatele pekla měl znamenat, že si strany nepřejí
To neznamená, že by volební výbor nevyslal do hlasování ve sněmovně i pár adeptů, nad nimiž někteří povytahují obočí. Mezi takové patří třeba rozhlasový moderátor Lubomír Xaver Veselý, jenž by rád do Rady ČT; právě s pořadem veřejnoprávní televize Newsroom ČT24 se dostal do sporu při polemice o (ne)stranném vedení svých hovorů v rádiu. „Mám z něj dojem, že si chce spíš zvednout sledovanost, než že by skutečně chtěl do rady,“řekl LN nejmenovaný člen volebního sněmovními výboru. Navíc může být jeho vyslání dál úlitbou Pražskému hradu, s nímž má Veselý dobré vztahy.
V užším výběru je i ekonomka Hana Lipovská, která v minulosti prohlásila, že „nechápe smysl veřejnoprávních médií a že bychom se bez nich obešli“. Její slova vzbudila kritiku a hádka o její osobu narušila i „grilování“dotyčné ve výboru. K podobně „nechtěným“lze přiřadit i dalšího postupujícího ekonoma Vladimíra Pikoru.
Právě posun několika jmenovaných do další fáze však dokládá, že dohody mezi stranami fungují. Hlavními hybnými silami jsou tři největší strany – vládní hnutí ANO a opoziční ODS a Piráti. SPD se z vyjednávání diskvalifikovala sama, když jako kandidáty navrhla převážně asistenty svých poslanců. Úlitbou uskupení Tomia Okamury byl postup Petra Jedináka, asistenta poslance SPD Radka Rozvorala. Subjekty, jako jsou TOP 09 a STAN, se dle zdrojů LN vyjednávání nezúčastnily vůbec.
Přáním všech zúčastněných je neudělat z volby mediálních rad šarádu. Půjde-li vše dle plánu, což vzhledem k tajnému způsobu hlasování není nikdy dopředu jasné, měla by vládní koalice získat z osmi obsazovaných míst pět a opozice tři. Volit se ve sněmovně bude v průběhu března.
Poptávka po manažerech Zdroje LN z nejsilnějšího stranického trojlístku se shodují na několika kompromisních jménech. Těmi jsou exšéf České spořitelny Pavel Kysilka či bývalý ředitel vydavatelství Lidové noviny a Economia Michal Klíma. „Dojem udělal také adiktolog Ivan Douda či bývalý šéf zpravodajství ČT Roman Bradáč, u kterého bylo patrné, že ví, o čem mluví,“řekl LN člen volebního výboru Tomáš Martínek (Piráti). Jako o přijatelném se podle jiných zdrojů hovoří také o auditorovi Stanislavu Staňkovi.
Všechny vyjmenované spojuje zkušenost s řízením větších podniků. Právě po té je mezi stranami sháňka. „Strany se víceméně shodly na tom, že současná Rada ČT neplnila zcela svou roli směrem k řediteli Petru Dvořákovi,“řekl jeden z poslanců ODS s tím, že podle představ zákonodárců by se noví členové měli zaměřit právě na rozpočet ČT a ohlídat hospodaření. Úkol zbavit současného ředitele křesla však prý obměněná rada nedostane. „V Radě ČT chybí někdo se zkušeností s řízením miliardového podniku,“řekl ostatně už před volbou LN Kysilka. I proto nepřekvapí, že se nikdo z obhajujících radních do užšího výběru nedostal.
V případě rozhlasové rady se předem počítalo, že bez problémů projde obhájkyně předsednického postu Hana Dohnálková, byť se jí to povedlo jen těsně. Zájem o místo v Radě ČRo projevila ODS, která by údajně ráda protlačila galeristu Marka Pokorného.
Rada České televize (patnáct členů, přičemž její třetina se vždy za dva roky obmění) a Rada Českého rozhlasu (devět členů) jsou dle zákona orgány, díky nimž může veřejnost dohlížet na chod veřejnoprávních médií. V jejich gesci je třeba jmenování i odvolávání generálních ředitelů včetně kontroly a schvalování rozpočtu. Obě rady volí sněmovna.