Ve Venezuele bují divoký kapitalismus
CARACAS/PRAHA Zatímco teenageři ve značkovém oblečení popíjejí koktejly a fotí si selfie, v chudších oblastech Caracasu mezitím obyvatelé trpí nedostatkem jídla a pitné vody.
Bohaté čtvrti metropole prošly v poslední době nápadnou změnou: vyrostly zde nové restaurace a bary, po ulicích jezdí naleštěná SUV. Nákupní centra, která ještě nedávno zela prázdnotou, jsou plná nakupujících. „Lidé už mají po krk přežívání,“říká majitel jednoho z místních podniků v rozhovoru s The New York Times „Chtějí utrácet, chtějí žít.“
Autoritářský prezident Nicolás Maduro to nyní umožnil – ale jen některým. Venezuelská ekonomika se kvůli letům korupce, nesmyslným vládním krokům a americkým sankcím ocitla v tak bídném stavu, že Maduro musel ustoupit od své dosavadní strategie, uvádí deník. Prezident, kterého neuznává USA ani většina evropských zemí, uvolnil regulace soukromého sektoru a podnikání.
Firmy začaly více investovat a americký dolar je nyní přijímaný všude. Ožil vývoz – soukromí exportéři již nejsou tolik svázáni regulacemi a ze země se nyní vyváží mnoho produktů od ropy po čokoládu. Venezuelskou měnu bolívar, znehodnocenou hyperinflací, už mnozí vůbec nepoužívají.
„Není to tak špatné, tenhle proces dolarizace,“řekl Maduro minulý prosinec v televizním rozhovoru. „Díky Bohu, že existuje,“dodal. Liberalizaci ekonomiky nejvíce vítá elita země, tedy zejména Madurovi armádní a političtí spolupracovníci. Ti si nyní užívají luxusu díky zásobám tvrdé měny, kterou během embarga nemohli utratit v zahraničí.
Nižší vrstvy se spoléhají na peníze, které jim posílají jejich příbuzní v cizině. Tímto způsobem se podle amerického deníku dostávají do Venezuely miliardy dolarů, které pomáhají držet hospodářství země nad vodou.
Nový trh ovšem zcela ignoruje ty, kdo dolary nemají, což je až polovina populace. Většina z těchto lidí žije na venkově, kde sotva přežívá na vládních přídělech potravin. Maduro kromě liberalizace politiky také seškrtal sociální programy, čímž se nerovnost ještě zvýšila.
Kde jsou ideály revoluce? Změny v ekonomice vyvolávají nesouhlas i mezi některými členy vládnoucí Socialistické strany. „Tohle je divoký kapitalismus, který ničí léta snažení,“řekl Elias Jaua, viceprezident předchozího prezidenta Huga Cháveze. Podle kritiků Maduro zradil ideály „bolívarovské revoluce,“kterou započal jeho předchůdce.
Ekonomická liberalizace je doprovázena politickou represí, která má za cíl vymýtit organizovanou opozici. „Perzekuce je brutální,“sdělil The New York Times vůdce opozice Juan Guaidó, který se v lednu minulého roku prohlásil demokratickým prezidentem.
Kombinace kapitalistické ekonomiky, socialistické rétoriky a represí vůči odpůrců vede k tomu, že mnoho obyvatel označuje Venezuelu jako „tropickou Čínu“. „Maduro sice propaguje vizi rovnostářské Venezuely, ale rozdíl mezi jeho projevy a realitou je větší než kdy jindy,“řekl profesor ekonomie na caracaské univerzitě Ramiro Molina. „Boj o přežití donutil vládu k pragmatickým krokům. Jen narativ zůstává socialistický.“
Ekonomické reformy prezidenta Madura způsobují, že se Venezuela čím dál tím víc podobá Číně. Politickým nátěrem zůstává „socialistická“, ale v reálném životě se prosazuje neregulované soukromé podnikání.