V zemi dvojí optiky

Je horší úspěch AfD, nebo zneplatnění volby?

Skončily časy, kdy se s Durynskem pojila jen tlačenka, nanejvýš Výmar Schillera a Goetha. Teď se z Durynska šíří politické zemětřesení, jež pohltilo Berlín a má i celozápadní rozměr. Spustila ho volba liberála Kemmericha zemským premiérem pomocí hlasů AfD a otázka: Je politickým zločinem nejen cílená spolupráce s radikální, protimigrační a nacionalistickou AfD (to také žádná strana nedělá), ale i využití jejích hlasů při anonymním hlasování poslanců?

Byl to špatný krok z řady důvodů. Už tím, že posílil nejradikálnější organizaci AfD. A konče tím, že se znemožnili samotní liberálové, když jejich premiér po 24 hodinách odstoupil. Ale obecnější otázka zní jinak. Opravňuje ten politicky nešťastný krok protiakce na hraně zákona a ústavy?

Podle kancléřky šlo o krok „neodpustitelný“a „musí být vrácen zpět“. Tleskali jí politici i média. Ale mimo hlavní proud spatříte i reakce typu: „Kancléřka prohlašuje volbu v durynském zemském sněmu za neplatnou. Proč ji nikdo neudá za výzvu k protiústavnímu postupu?“Je to problém. Těžko najít hlasy, jež by hájily postup durynské AfD, FDP či CDU. Zato se najde dost hlasů, jež znepokojila výzva Angely Merkelové, že výsledek volby – jakkoliv nešťastný – se má zneplatnit.

Německo se tak posunuje k Americe a její rozštěpené společnosti. Spiegel Online napsal, že zatímco cesta k novým volbám v Durynsku je dána jasnými pravidly, rozsah politické škody nikoliv. To je ono. Vysloví-li se i tak banální výraz jako „politické škody“, každá strana barikády ho chápe jinak. Pro jedny je hlavní politickou škodou fakt, že legitimitu si posílila AfD. Pro jiné je jí skutečnost, že kancléřka vyzvala k tomu, že formálně korektní volba „se musí vrátit zpět“.

Toto rozštěpení, toto rozdílné vnímání jedné a téže události i reakcí na ni, je možná větším rizikem pro společenskou soudržnost než samotný úspěch AfD. Připomíná nejen americkou societu Trumpovy éry, ale i poměry ve výmarském Německu před devadesáti lety.