Dovolte, představím vám pana Jia
Dva roky „radil“Jie Ťien-ming českému prezidentovi, aniž by spolu prohodili slovo. Už to neplatí, angažmá šéfa CEFC, symbolu čínských (ne)investic, vyhaslo.
PRAHA Ani špionážní rodokaps by nemohl mít velkolepější zápletku, než kterak se Jie Ťien-ming stal a odestál speciálním poradcem českého prezidenta Miloše Zemana. Na počátku byl velkolepý příběh o mnoha miliardách, jež potvrdí správnost Zemanovy teze ekonomické diplomacie. Na konci bolavé vystřízlivění, po němž nezůstaly miliardy ani čínský byznysmen Jie. „Už se tím nezabýváme, je to vyhaslá záležitost,“sdělil LN mluvčí Hradu Jiří Ovčáček k Jiově rádcování.
Zakladatele a exšéfa investiční skupiny CEFC Jie Ťien-minga v Česku nikdo neviděl od března 2018, kdy přes všechnu cenzuru v Číně probublala zkratkovitá zpráva, že ho vyšetřuje tamní prokuratura pro podezření z korupce a hospodářské kriminality. Žalobci v Číně rovná se komunistické ústředí, rovná se prezident Si Ťin-pching, pročež kusá informace v Česku spálila pojistky všech politiků a podnikatelů, kteří se na čínském tygrovi chtěli svézt.
Zjistit, co se děje, nešlo – ukázalo se, že tady na šéfa CEFC nikdo nemá telefon. Státní firma CITIC, která Jiův byznys převzala, jen vzkázala, že vše je v pořádku a Jie se má dobře. Žádná fotka, video, hovor. Dva roky prezidentovi nepřekáželo, že má poradce, se kterým se nedá poradit, hájil to presumpcí neviny. Jako třeba loni na jaře, když zrovna pobýval na své páté návštěvě Číny. „Byl jsem informován, že můj poradce není ve vězení a naopak vyjednává se společností CITIC o odkupu některých majetkových podílů. Z toho logicky vyplývá, že je na svobodě,“uvedl tehdy Zeman. S rádcem se tam ale nesešel; prý nebyl čas.
V roce 2015, na první oficiální cestě do Číny, si Zeman na Jia čas naopak udělal – a právě tam podle kuloárů spadá začátek konce. Jia k Zemanovi přivedl Jaroslav Tvrdík, protože CEFC sem vyrazila coby vlajková loď investic komunistické Číny. Investic od fotbalové Slavie přes televizi Barrandov až po pivovary se strojírnami. Se slávou se finanční kamarádství Česka a Číny stvrzovalo na misi v září toho roku. To už byl Jie vyznamenán zařazením mezi neoficiální hradní poradce, speciálně měl sloužit jako buzola v čínských byznysových úžinách. Pověřovací listiny mu vezl hradní kancléř Vratislav Mynář a ekonomický poradce Martin Nejedlý; až pár měsíců poté CEFC spustil svou českou nákupní horečku.
Číňan v české delegaci
V momentu euforie z podpisů mnoha smluv o tom, kam všude CEFC napumpuje peníze, nejspíš nikomu nedošlo, jak je nelogický požadavek, s nímž za Zemanem měl přijít Tvrdík – aby Jia představil hlavě komunistické Číny Si Ťin-pchingovi. Pro lepší pochopení to řekněme polopaticky: v české oficiální delegaci byl významný čínský investor s vynikajícími kontakty na klíčové čínské pohlaváry, kterého český prezident představil čínskému.
Pro Si Ťin-pchinga to bylo dost překvapivé, Jie žádnými nitkami na stranické ústředí nedisponoval a o jeho firmě toho také moc nevěděl. Podle kuloárů tehdy začala důkladná prověrka, jak Jie vlastně podniká. Jeho zmizení zapadlo do širšího tažení komunistické vlády proti soukromému podnikání kvůli obavě z vysokého zadlužení.
U CEFC se to ukázalo jako důvodné: skupina si půjčovala za likvidační úroky až 36 procent a dlužila 144 miliard korun. Státní CITIC Jiův majetek znárodnil, aby uhasil skandál, který kolem jeho fanfarónských akvizic hrozil.
CITIC se začal z Česka stahovat, k hradní nelibosti, když nabyl dojmu, že zahladil nejhorší hrboly – státní úředníci sem primárně přijeli zamezit ostudě, nikoli dotahovat Jiovy investiční strategie. Zeman proto letos v lednu ukázal, že umí vycenit zuby i jinak než v úsměvu, když oznámil, že navzdory pozvání a očekávání nepojede do Číny na dubnový summit.
„Nemyslím si, že čínská strana splnila, co slibovala. Mluvím o investicích. Pojede tam sice významná politická osobnost, ale přece jen ne prezident, to je jakýsi signál,“řekl Zeman s tím, že tou nižší šarží bude vicepremiér Jan Hamáček. Čínský velvyslanec se marně snažil objednat na schůzku, aby Zemana obměkčil. Nedostal termín.
Podobné odmítání při pátrání po Jiovi zažila expedice, kterou po jeho zmizení předloni uspořádala trojice pátračů z Hradu. Mynář, Nejedlý a Tvrdík odletěli do Číny dva týdny poté, co asijští komunisté vzkázali, že se nic neděje, jen CITIC přátelsky pomáhá CEFC s podnikáním. Jak přátelské to bylo, naznačuje i statistika od organizace Global Voice, která analyzovala cenzurované výrazy na čínské sociální síti WeChat: zprávy o Jiovi se v roce 2018 dostaly do první desítky nejčastějších státních výmazů.
O onom napínavém jaře 2018 tu vyplašení podnikatelé původně doufali, že Jia uvidí na Zemanově inauguraci po druhém zvolení, kam měl pozvánku. Když nepřišel Jie k Hradu, musel Hrad k Jiovi. Prezidentovi muži i byznysmeni potřebovali vědět, jestli akce CITIC skončí převzetím energetické části CEFC, nebo firma začne ustupovat i od nezdravě pestrého portfolia českých investic. Trio se vrátilo s ujištěním, že Jiovy komplikace souvisejí s jeho podnikatelskými manévry v USA a snahou získat podíl v ruském ropném gigantu Rosněfť za cenu příšerného dluhu. O exitu z Česka se ještě nemluvilo.
V polovině předloňského dubna vystoupili na Ruzyni z letadla diskrétní asijští gentlemani. Byli ze CITIC a přijeli se podívat, co to tady Jie vlastně nakoupil nebo se nakoupit zavázal. S odstupem času už jsou výsledky známé: bublina čínského boomu praskla a odstavení nepřítomného, leč tvrdošíjně udržovaného poradce Jia je ozvěnou zvuku toho prasknutí.