Pojistnému, které platí stát za děti a seniory, chybí řád

PRAHA Za důchodce, děti, nezaměstnané, studenty či vězně hradí zdravotní pojistné stát. Tyto platby tvoří zhruba čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Takzvaní státní pojištěnci přitom čerpají většinu poskytnuté zdravotní péče, zhruba 60 procent. Proto je otázka každoročního navyšování těchto plateb velmi citlivé téma.

Už dlouho se mluví o tom, že by se příspěvek za ně měl valorizovat automaticky. V letošním roce je to 1067 korun měsíčně, loni to bylo 1018 korun. Ministerstvo zdravotnictví navrhovalo, aby v roce 2021 částka stoupla na 1274 korun a každý rok se měnila v závislosti na průměrné mzdě. Návrh se však nepodařilo kvůli odporu ministerstva financí prosadit. Znamená to, že o výši příspěvku pro příští rok znovu rozhodne vláda.

„Vzhledem k tomu, že jsme zatím nedošli k nějakému konsenzu o mechanismu automatické valorizace, tak předpokládáme, že pro rok 2021 půjdeme cestou nařízení vlády. Také nemáme až tolik časového prostoru, protože potřebujeme vědět, jaké platby to budou, ideálně už v prvním čtvrtletí roku. Neboť z toho pak vychází dohodovací řízení o úhradách pro rok 2021,“řekl LN ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Faktem je, že má-li zdravotnictví přežívat, musí se platba za státní pojištěnce zvyšovat. V roce 2017 se podařilo prosadit novelu, podle níž se v roce 2019 a letos platby zvyšovaly vždy o 3,5 miliardy. Od příštího roku však žádná zákonná úprava s navyšováním plateb nepočítá. Mají-li růst, bude o tom muset rozhodnout vláda.

Ambice byla, shoda ne

Vojtěch měl ambici prosadit automatickou valorizaci už od příštího roku. „Výhodou tohoto řešení je především předvídatelnost vývoje výše platby za státní pojištěnce. Další z výhod spočívá ve skutečnosti, že nebude možné, aby meziročně docházelo ke snižování výše platby při stejném počtu pojištěnců,“uvedl jeho úřad v předloňském návrhu novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Naopak k variantě, kdy se valorizace ponechává na rozhodnutí vlády, byl tento dokument spíše kritický. V takovém případě totiž spíš než objektivní kritéria rozhoduje aktuální politická situace a ochota uvolnit prostředky, tvrdí se v něm.

Ministerstvo financí se dokonce loni nechalo slyšet, že chystá svou reformu veřejného zdravotního pojištění. Uvažovalo o tom, že by se snížily přímé daně, ale stát by neplatil zdravotní pojistné za své pojištěnce. Pracující by tedy platili méně na daních, ale více na zdravotním pojištění. „Chtěla bych, aby ta daňová zátěž byla mnohem nižší, než jsme zamýšleli, ale chci to spojit kompletně s reformou i veřejného zdravotního pojištění,“avizovala loni ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Od svého plánu ale pak ustoupila.

Vojtěch zdůrazňuje, že o automatické valorizaci se Schillerovou stále diskutují. „Je to hodně o debatě s ministerstvem financí a hlavně o dopadech. Měli jsme nějaký návrh, který byl poměrně velkorysý, teď jednáme o tom, jaké by měly být dopady do systému, aby to státní rozpočet unesl,“uvedl.

Návrh ministerstva zdravotnictví počítal s tím, že by bylo třeba platbu za státní pojištěnce mezi roky 2020 a 2021 navýšit o 14,7 miliardy korun, poté by rostla o 4,5 miliardy do roku 2022. Měsíčně by stát v roce 2021 odváděl 1274 korun za pojištěnce a v roce 2022 by to bylo 1337 korun.

Seniorů přibývá a s nimi se zvedá i význam plateb za ně. Odborníci z Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Institutu ekonomických studií UK kupříkladu odhadují, že do roku 2030 by se mohly náklady na zdravotní péči vyšplhat až na 600 miliard. Proti dnešním výdajům by tak resort postrádal asi 100 miliard korun.