Stát ulovil bankéře pro svůj fond

Finišuje výběr členů představenstva Národního rozvojového fondu. Žhavými kandidáty jsou například Filip Drapák, který pracoval pro Světovou banku, či Jan Barta, někdejší šéf investiční společnosti ČSOB Asset Management.

PRAHA Během několika dní by měla Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) zažádat u České národní banky (ČNB) o licenci pro chystaný Národní rozvojový fond (NRF). Pokud půjde vše dobře, získat by ji měla někdy v posledním čtvrtletí letošního roku. NRF bude jako investiční fond sloužit k financování projektů ve veřejném zájmu z peněz soukromých investorů, například bank.

Jednou z podmínek žádosti o licenci jsou přitom i jména jeho tříčlenného představenstva. Podle informací LN je jedním z velmi pravděpodobných kandidátů i český finančník s bohatými zahraničními zkušenostmi Filip Drapák.

„Dnes máme do tříčlenného představenstva vybrané z našeho pohledu dva schopné lidi. Jedním je Filip Drapák a druhým Jan Barta,“potvrdil LN Karel Havlíček (za ANO), ministr průmyslu a obchodu, pod jehož resort ČMZRB spadá. „Ještě si s nimi chceme sednout, i s panem premiérem, ČMZRB a investory,“doplnil Havlíček. Třetí jméno zatím ale sdělit nechtěl.

Zároveň se mezi těmito dvěma vybírá i předseda představenstva vznikajícího fondu. „Oba se nám zdají jako vhodní kandidáti do představenstva a jeden z nich by mohl být i předsedou,“doplnil Havlíček.

Drapáka by si podle informací LN přály v čele NRF banky – ČSOB, Česká spořitelna, UniCredit

a Komerční banka, které se v září zavázaly přes fond investovat sedm miliard korun. Kromě nich by do fondu mohla přispět i Moneta Money Bank asi miliardou korun za předpokladu, že jí to bude dávat komerčně smysl.

Barta, kterého jako možného šéfa zmínil před asi dvěma týdny poprvé deník E15, má zase podporu samotné ČMZRB a jejího šéfa Jiřího Jiráska. Podle Havlíčka je třeba vybrat toho nejlepšího.

Drapák pracoval mezi lety 2007 až 2012 ve Světové bance ve Washingtonu, od roku 2010 pak jako poradce Mezinárodní finanční korporace, která patří do skupiny Světové banky. Ostruhy získal v minulosti i u francouzské bankovní skupiny Société Générale a rovněž byl mezi lety 2003 až 2005 členem představenstva společnosti Škoda Praha.

Paroubkův stínový ministr „Už jsem se s ním měl možnost bavit a pan Drapák je bezpochyby velmi zajímavý kandidát. Má zahraniční a tuzemskou zkušenost, dělal v podobném fondu a věnoval se PPP projektům (partnerství veřejného a soukromého sektoru – pozn. red.),“uvedl pro LN Havlíček. „Myslím, že je to velice dobrý záměr. Potvrzovat cokoliv kolem mé osoby a mého angažmá ve fondu ale nemohu,“řekl LN Drapák.

Od roku 2004 do roku 2007 řídil Drapák dnes již zaniklé PPP centrum, jehož hlavním cílem měla být příprava legislativního prostředí, včetně metodických postupů a šíření osvědčených znalostí v řízení a realizaci projektů PPP na straně veřejného sektoru. V současnosti v Česku existuje spolupráce státu a veřejného sektoru v této oblasti například při stavbě úseku dálnice D4 od Příbrami směrem na jih.

Drapák měl v minulosti rovněž politické ambice. V roce 2012 kandidoval do zastupitelstva Středočeského kraje za stranu NS-LEV 21, kterou o rok dříve založil Jiří Paroubek. Rovněž byl

stínovým této strany.

Jan Barta strávil zhruba 20 let na různých pozicích ve společnostech spadajících do skupiny ČSOB, z toho 15 let v představenstvu ČSOB Asset Management. Od roku 2017 působil jako nezávislý konzultant Conseq Investment Management. V současnosti pracuje v rámci ČMZRB.

ministrem financí

Zelené financování

Kde bude fond sídlit či jaké benefity včetně platů představenstvo

Potvrzení kandidáti do představenstva

dostane, zřejmé zatím není. „Na schůzce jednotlivých stakeholderů zapojených do projektu NRF bylo domluveno, že do doby podání žádosti o licenci NRF na ČNB nebudeme poskytovat žádné další upřesňující informace. Žádost by měla být podána přibližně v polovině února,“uvedl ředitel odboru strategie a marketingu ČMZRB na dotaz LN. Lze však předpokládat, že si vrcholní manažeři fondu přijdou měsíčně řádově na statisíce.

Personálie nejsou ale jedinou

věcí, která se kolem fondu řeší. Aktuální je i otázka, co přesně by z něj mohlo být financováno. Fond hospodařící s penězi bank a dalších investorů bude poskytovat rizikovější formy financování například pro výstavbu infrastruktury, škol či nemocnic – premiér Andrej Babiš (ANO) například v prosinci mluvil o nové nemocnici v Letňanech.

Novinkou je, že by z fondu podle ČMZRB mohly být financovány i záležitosti, které povedou k úspoře energie nebo přispějí k ochraně životního prostředí. „Prostřednictvím NRF budou moci být financovány i takzvané EPC projekty,“potvrdila Marie Lafantová, mluvčí ČMZRB. Financování projektu při uplatnění „čisté“podoby metody EPC (Energy Performance Contracting) probíhá tak, že investice jsou po přijatelnou dobu spláceny pouze z uspořených nákladů.

„Umíme si představit, že bychom tak třeba mohli financovat energeticky úsporné projekty v oblasti zdravotnictví, kdy například nemocnice budou potřebovat zafinancovat zateplení budov, zefektivnit systém spotřeby energií a podobně,“doplnila Lafantová. Tato myšlenka má podporu i polostátního energetického gigantu, společnosti ČEZ, respektive její dceřiné firmy ČEZ ESCO.

Impulz z Evropy

A jak se zelené myšlenky dostaly do NRF? „Prvotní impulz přišel od bankéřů z Evropské investiční banky (EIB), která se bude měnit na klimatickou banku a financovat projekty spojené se Zelenou dohodou pro Evropu, kde chce EIB mobilizovat kapitál až bilion eur,“říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík. V návaznosti na to se ve spolupráci s ČMZRB a Asociací poskytovatelů energetických služeb (APES) zahájily kroky, které by měly zvýšit počet energeticky úsporných projektů, a tím napomoci plnění cílů v oblasti energetické účinnosti, kde Česko zatím zaostává vůči plánu.

„Variantou je, že by vznikl v rámci NRF dedikovaný podfond nebo investiční platforma,“doplnil Gazdík. Jak přesně by model fungoval, je podle mluvčího ČEZ předmětem analýzy. „Obecně ale předpokládáme, že by fond odkupoval pohledávky ESCO společností (ESCO společností nejsou jen ČEZ ESCO, ale i další poskytovatelé energetických úspor – pozn. red.) za zákazníky realizující EPC projekty, protože to je dobrá a mnoha realizovanými projekty ověřená praxe,“tvrdí Gazdík.