Školství lidi odrazuje, ale i láká
Ve sněmovně se řeší novela zákona, která by měla usnadnit ředitelům škol zaměstnávání vysokoškoláků bez pedagogické specializace. Části učitelů se to nelíbí, skeptici taky pochybují o tom, že by se schopní absolventi nepedagogických vysokých škol za katedru nějak moc hrnuli. Vždyť on se nikdo nehrne ani na ředitelské pozice, upozorňují. Zakladatel sítě soukromých ScioŠkol Ondřej Šteffl však nedávno umístil na Facebook vlastní zkušenost: „Na uvolněné místo ve vedení ScioŠkoly v Praze 9 se přihlásilo 114 zájemců. Většina z nich jsou střední nebo i vysocí manažeři mimo školství. Všichni taky dodali odpověď na první úkol.“Pokud to není jen reklama, může jít o potvrzení trendu, který je znám i ze zahraničí, že totiž školství sice nemálo lidí opouští, ale nemálo jiných láká. Vysokoškoláci z neučitelských oborů si ovšem budou muset pedagogickou teorii doplnit, nejspíš na pedagogických fakultách, i když je otázka, jestli tyto mají mít v daném směru monopol. A taky by asi stálo za zvážení, jestli nejsme přísnější na asistenty pedagoga než na učitele samotné. Asistent potřebuje mít totiž kurz v minimálním rozsahu 250 hodin. Pak se může klidně stát, že kvalifikovaný asistent bude k ruce nekvalifikovanému vyučujícímu.
Chrudim zapojuje žáky do dění ve městě. Mohou podávat náměty, co by mělo být jinak, než je, a to nejen ve školách. Skvělá věc. Děti se učí víc dívat kolem sebe, komunikovat s úřady a obhajovat své nápady. Zatím mohli dávat tipy jen středoškoláci, kteří si prý nejčastěji přáli opravit nebo vybudovat skatepark (už se na tom pracuje), vyčistit kus Chrudimky (rovněž hotovo), ale taky znásobit hlídky městské policie v ulicích. Nově dostanou šanci zapojit se i žáci základních škol od páté třídy. To by bylo, aby alespoň občas nezvedli oči od displeje!
Ministr průmyslu Havlíček poslal na konci roku 2019 do připomínkového řízení návrh zákona, jehož cílem je zavedení institutu mistrovské zkoušky jakožto ocenění nejvyšší řemeslné kvality. Konkrétní už je tak například částka, která by se za zkoušku platila – 25 tisíc. To není úplně málo a je otázka, jestli by se řemeslníkovi, o jehož služby se lidi perou i bez certifikátu, chtělo ji vydat, byť by si ji mohl odečíst z daní. Něco jiného by bylo, kdyby se mistrovská zkouška nějakým způsobem postavila na úroveň maturity a umožňovala vstup na vysokou školu. Tady je prostor hlavně pro ty vysoké školy: aby vytvářely nejenom akademické, ale i profesní vzdělávací programy.
Vseveroněmeckém Rostocku se nedávno ztratil školák. Matka ohlásila jeho zmizení policii v půl třetí ráno a až do sedmi byla strachy skoro bez sebe. Teprve pak zavolala zástupkyně ředitele školy, že kluk dorazil i s taškou a už sedí v lavici. Mimořádně zodpovědný žák slyšel večer ve zprávách, že se v místní dopravě čeká stávka, pročež si přivstal a vydal se do několik kilometrů vzdálené školy pěšky. Aby nepřišel pozdě.