Exministr má na Úřad práce jednoho soka

O post generálního ředitele Úřadu práce usiluje vedle Jiřího Havlíčka (ČSSD) už jen jediný zájemce. Výběr je plně na ministryni Maláčové

PRAHA Většina lidí si blížící se pátek spojuje s Valentýnem – ať už jej hodlají slavit, nebo okázale ignorovat. Pro ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) je to ale den, kdy musí rozhodnout o osudu svého stranického kolegy a exministra průmyslu Jiřího Havlíčka. V pátek oznámí, kdo se stane novým generálním ředitelem Úřadu práce.

Havlíčkovi nahrává fakt, že má ve finálním rozstřelu jediného konkurenta. „Přihlásili se tři uchazeči. Jeden byl vyřazen pro nesplnění zákonem daných předpokladů na obsazení volného služebního místa vedoucího služebního úřadu,“sdělil LN Jan Brodský z tiskové oddělení ministerstva.

Proti němu naopak stojí apriorní nechuť části opozičních stran a hlavně koaličního hnutí ANO. Ty avizovaly, že Havlíčkovo jmenování budou vnímat jako udělení politické trafiky.

Havlíček je teď takzvaně na překážkách – poté, co nynější ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) zrušil sekci, kam byl sociálnědemokratický Havlíček zařazen. I on počítá dny, protože koncem týdne mu uplyne šestiměsíční lhůta, kdy je pořád ještě zaměstnancem státu, pročež se může mnohem snáz hlásit do úřednických výběrových řízení.

Rozhodnutí, jestli Jiří Havlíček povede Úřad práce, je plně na Maláčové. Předvýběr kandidátů udělala komise, ale v tomto případě šlo o dosti formální krok: všichni validní kandidáti k ní jdou na pohovor a komise pak ministryni pošle tři nejlepší uchazeče. O jednoho víc, než kolik jich nyní na tuto pozici je.

„Ministryně v dohodě se státní tajemnicí vybere nejvhodnějšího uchazeče, který je pak jmenován na služební místo vedoucího služebního úřadu,“doplnil Brodský.

V kuloárech se názor na situaci rozpadá do dvou proudů: první souzní s kritickým postojem ANO, že by straníci straníkům neměli dopomáhat k postům. Druhý klade otázku, proč má stát odrazovat lidi, kteří pro něj chtějí pracovat, třebaže v soukromém sektoru by vydělávali víc. A kdy přesně se ustavila mantra, že být ministrem představuje vylučující faktor pro další práci pro stát, protože by to mohlo vypadat jako trafika.

Jiří Havlíček je celý profesní život spjatý s ČSSD, dělal okresního tajemníka, ředitele kabinetu ministra či volebního manažera. Poslední štací, než nastoupil na ministerstvo průmyslu, bylo místostarostování v Čáslavi. Do resortu přišel v roce 2014, kdy ho spravovali sociální demokraté, byl odborným náměstkem pro správní sekci. Dokud se v dubnu 2017 neujal ministerské sesle po odvolaném Janu Mládkovi, nikdo proti němu nevznášel námitky.

To se změnilo ve chvíli, kdy se začaly blížit volby a křehoučký smír koalice ČSSD s ANO narušila kampaň. Jedním z jejích témat se stalo lithium pod Krušnými horami. Havlíček podepsal s australskými prospektory EMH memorandum o spolupráci, ANO, SPD a KSČM to vnímaly nebo minimálně prezentovaly jako pokus předat národní bohatství cizincům.

Memorandum se zrušilo, Havlíček skončil a doteď se neví, zda se ze slídy na Cínovci dá oddělit lithium tak, aby to nebylo dražší než prvek sám.