Nezabíjej krávu, zaorej hnůj
Povinnost zapravit do půdy „bezprostředně“po aplikaci minerální hnojiva na bázi močoviny, odkud se rekrutuje amoniak, má platit od března. V dalším kroku přijdou dotace na kryté skladování hnojiv, aby z nich nic neprchalo do vzduchu ani do vod, a podpora pastev. Je to druh chovu s nejnižší emisní stopou.
Někteří aktivisté míní, že hromadný přechod na vegetariánství by planetě v jejím přehřívání hodně ulevil.
Je pravda, že živočišná výroba a strava se vyznačuje vysokou ekologickou stopou. Jenže ve zdraví krajiny mají zvířata nezastupitelnou roli, polím či loukám prospívá, když jejich majitel kombinuje rostlinnou výrobu s živočišnou. Krávy se postarají o hnůj, přirozený a nedostižný zdroj organické hmoty. Hnůj přijde na pole, vyživí rostliny, posílí půdu. A není potřeba nakupovat kilotuny umělých minerálních chemikálií.
Poslední aktualizace Národního programu snižování emisí uvádí, že spotřeba umělých hnojiv roste, mezi lety 2005 a 2016 o 42 procent; v posledních letech stát bonifikuje farmáře, kteří s chemií šetří.
Amoniak do přírody v zemědělství plyne z chovu zvířat, ten se podílí na emisích z 39 procent, z aplikace minerálních dusíkatých hnojiv, to je 29 procent viny, a ze stájového hnoje, co se rozhází po polích, 21procentní spoluúčast. Ministr Toman chce omezit či ozelenět dva poslední jmenované faktory, aby nemusel oslabovat ten první: čili nesnižovat stavy zvířat. Beztak ani nepokrývají zdejší spotřebu.
Sinice jásají, ryby mřou Amoniak neboli čpavek je méně známý kolega uhlíku v rodině skleníkových plynů. Do přírody patří, ostatně stejně jako uhlík, všechno je to otázka koncentrace a koloběhu. Amoniak vzniká při každém rozkladu organického materiálu, malé množství ho vylučuje člověk vždy, když se nadechne či zpotí. Za optimálních podmínek si z vody a půdy díky jeho sloučeninám berou rostliny dusík, který potřebují pro růst.
Potíž je v tom, že kvůli erozi spousta hnojiv končí v řekách a tam se k nim dostane další entita, jejímuž růstu dusík prospívá – sinice. Připočte se fosfor z mycích a čisticích prostředků a je z toho stojatá zelená hladina, jak ji Češi pár posledních let důvěrně znají. Z přehnojených polí se louhuje čpavek i do podzemních reservoárů.
Voda je prostředí, kde nadlimitní amoniak působí nejničivěji. Pro vodní organismy je toxický, až smrtelně. „Je i jedním z plynů v takzvaných kyselých deštích, které hrají důležitou roli v transportu kyselých znečišťujících látek na velké vzdálenosti s negativním vlivem na vegetaci i živočichy,“popsal Jindřich Pertlík z Arniky na webu této ekologické organizace.
Zezelenání zemědělství je součástí domácího úkolu, který Česku vyplynul z předloňského sezení s Evropskou komisí při takzvaném dialogu o čistém ovzduší. V hierarchii bruselské nespokojenosti s plněním závazků je to poslední výstraha před spuštěním oficiálních kroků.
Zaoráním hnojiv to začne, od přespříštího roku přibude povinnost skladovat hnůj v nízkoemisních systémech – což znamená, že musí být zakrytý či zastřešený. Stát povinnost změkčí tím, že jejich pořízení zadotuje.