Knihy z Klementina? Nedostupné
Skoro milion svazků ze sbírky Národní knihovny se nedostane ke čtenářům. Příčinou je dlouhodobá rekonstrukce Klementina
PRAHA Jednou z nejstrašidelnějších povídek Edgara Allana Poea je Podlouhlá bedna, kterou americký mistr hororu napsal už roku 1844. Synonymem hrůzy a zmaru jsou škatule také pro čtenáře navštěvující Národní knihovnu. Kvůli dlouhotrvající rekonstrukci historické budovy pražského Klementina totiž skoro milion knih nuceně odpočívá uložených v bednách v hostivařském depozitáři. Všechny tyto svazky jsou pro zájemce zcela nedostupné. Smutným faktem je, že se to týká i zcela horkých novinek, které po zakoupení do knihovních fondů zůstanou zabaleny a ke čtenářům se nemohou dostat.
„V našich depozitářích je v bednách provizorně uloženo okolo 850 tisíc svazků. Z beden není možné žádným způsobem expedovat. Knihy se tak v současnosti ke čtenářům nedostanou,“potvrzuje informace LN ředitel Národní knihovny Martin Kocanda.
„Logicky se mezi nimi ocitají i zcela nové knihy, protože je v současné době nemáme kam dávat. Takže ano, v depozitářích najdete i novinky,“připouští šéf největší české bibliotéky.
Právě o čerstvě vydané knihy je mezi čtenáři samozřejmě eminentní zájem. V „klatbě“ale nemusí být jen díla, která vyšla letos. I starší, ale přesto stále svěží díla nejsou milovníkům literatury dostupná. Na hlášku „Nelze expedovat – Sklad v rekonstrukci“narazíte třeba u dva roky staré fantasy detektivky Nejodlehlejší stanice populárního Brita Bena Aaronovitche nebo u oblíbené české autorky Petry Soukupové a její poslední knihy pro dospělé Nejlepší pro všechny z roku 2017.
Stavaři, kam se podíváte
Rolí Národní knihovny ani zdaleka není jen uspokojovat vášnivé čtenáře beletrie. Hojně ji navštěvují vědci a badatelé. Také oni ale často na kýžené svazky nedosáhnou. Letmá kontrola online katalogu odhalí, že třeba nedávno vydaný spis Filosofie en noir profesora Miroslava Petříčka je až na jeden jediný exemplář také zcela nedostupný.
V čem je příčina problému? Tkví v souběhu několika faktorů. Revitalizace barokního areálu Klementina začala v době, kdy ještě není dostavěna druhá budova depozitáře v Hostivaři. Stávající sklad na okraji Prahy je navíc také rekonstruován. Knihy, které byly do Hostivaře převezeny kvůli opravám areálu někdejší jezuitské koleje v centru metropole, proto kvůli nedostatečné kapacitě nemohly být uloženy tak, jak jsou knihovníci zvyklí – tedy strukturovaně a dohledatelně na regálech. Namísto toho nuceně zůstávají ve zmíněných krabicích.
Stačilo tedy, aby knihovna nejprve dostavěla další velkokapacitní depozitář a teprve poté se pustila do rozsáhlých oprav své historické budovy. Kocanda tvrdí, že jako ředitel už pouze reaguje na situaci vzniklou před jeho příchodem do čela knihovny.
„Bohužel jde o dlouhodobý důsledek chybných rozhodnutí vlád v minulosti,“argumentuje šéf Klementina.
Současný ředitel opakuje, že Národní knihovna dávno měla mít novou budovu. Čtenáři by tak chodili do moderního sídla, které odpovídá nynějším standardům, a nemuseli by se ohlížet na požadavky památkářů, kteří mají barokní Klementinum pod bedlivým dohledem.
Klausovo dědictví
Soutěž na novou Národní knihovnu už před lety vyhrál futuristický projekt architekta Jana Kaplického. Proti návrhu, který měl vyrůst na Letné, se ale postavil tehdejší prezident Václav Klaus a po něm od stavební akce dali ruce pryč další a další odpovědní představitelé. Kaplického „blob“tak nikdy nebyl postaven. „Bylo přijato rozhodnutí, že Národní knihovna nepotřebuje novou budovu. Političtí představitelé namísto toho rozhodli, že se půjde cestou rekonstrukce a dostavby depozitářů v Hostivaři a revitalizace Klementina,“stěžuje si dnes Kocanda.
Nová budova by řešila i kapacitní problémy, s nimiž se dnes nejznámější česká knihovna potýká. „Národka“má ve svých sbírkách 7,5 milionu knih, jen milion z nich se ale vejde do historické budovy na Mariánském náměstí. Zbytek musí být uložen v Hostivaři. Mezi centrálou a periferními sklady tak denně pendlují auta, což výpůjčky dokumentů zdržuje.
V Klementinu ani víc místa pro knihy být nemůže. Až bude dostavěn nový depozitář, bude celková kapacita knihovny okolo jedenácti milionů svazků. Podle Kocandy to vystačí na dalších přibližně dvacet let. S myšlenkou stavby nového sídla našel zastání u ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Ten chce vládě předložit návrh, aby moderní budova vznikla.