Pohled hlubší než jen do křišťálové koule
Z událostí uplynulých let se dají vyčíst obecnější, ne vždy optimistické trendy a megatrendy. Naději nám dává lidská kreativita
Jerome C. Glenn, ředitel prognosticky orientované nevládní organizace Millennium Project, sestavuje již deset let seznam událostí v uplynulém roce, které považuje pro další vývoj lidského společenství za nejvýznamnější. Za minulý rok uvádí celkem 35 událostí, z nichž vybírám jen polovinu (bez pořadí důležitosti):
1. Společnosti IBM a Google pracovaly intenzivně na vývoji kvantového počítače, který by byl řádově výkonnější než současné počítače.
2. Poprvé byla pořízena fotografie černé díry v dalekém vesmíru.
3. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přesáhla 415 ppm (v roce 1958 to bylo 318 ppm).
4. Jedenáct tisíc vědců podepsalo prohlášení, že co se týče globálního oteplování, nacházíme se již ve „stavu nouze“.
5. Greta Thunbergová ze Švédska přitáhla k problematice globálního oteplování pozornost světové veřejnosti, zejména mladých lidí, kteří se obávají o svou budoucnost.
6. Čínská vesmírná sonda přistála na odvrácené straně Měsíce.
7. V mnoha zemích probíhaly z různých důvodů demonstrace, protesty a nepokoje. Zejména se jedná o Alžírsko, Bolívii, Ekvádor, Etiopii, Francii, Haiti, Hongkong, Chile, Indonésii, Írán, Irák, Kašmír v Indii, Kolumbii, Libanon, anglický Londýn, Černou Horu, Rusko, Súdán, Venezuelu a Zimbabwe.
8. Probíhala obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou.
9. Ve Spojených státech bylo „šílenými střelci“zabito více než 400 lidí.
10. Celosvětově se opět začaly šířit spalničky v důsledku nízké vakcinace dětí.
11. Severní Korea pokračovala ve vývoji a testování balistických střel schopných nést nukleární hlavice.
12. Čína posilovala kontrolu společnosti prostřednictvím počítačové umělé inteligence, město San Francisco naopak přijalo zákaz počítačové identifikace osob (tváří) na veřejnosti.
13. Byla vyvinuta vakcína proti ebole, nicméně šíření tohoto virového onemocnění v Kongu stále pokračovalo.
14. Pokračovaly výzkumné práce na kvantové teleportaci (přenosu) fotonů.
15. Požáry v Amazonii se vymkly kontrole.
16. V Antarktidě se nečekaně odlomil do oceánu ledovec o hmotnosti 315 miliard tun.
17. Benátky byly zaplaveny mořskou vodou.
18. Situace ve Venezuele, Jemenu a Sýrii se nadále zhoršovala.
Horší by byl jen jaderný konflikt Pro srovnání uveďme ještě několik významných událostí za předchozí rok (2018):
1. Podařilo se udržet probíhající nukleární fúzi (slučování jader atomů vodíku za uvolnění obrovského množství energie) po dobu 100 vteřin.
2. Severní a Jižní Korea vytvořily společné týmy sportovců na zimních olympijských hrách.
3. Čínští lékaři využili techniku CRISPR-cas 9 pro první geneticky upravené lidské embryo (údajně z důvodu prevence AIDS).
4. Více než polovina světového obyvatelstva patřila do střední třídy (s příjmem 11–110 dolarů na den).
5. Počtvrté za sebou šlo o nejteplejší rok za sledované období (160 let). Dvacet nejteplejších let za sledované období nastalo v posledních 22 letech.
6. NASA se vrátila na Mars, americká sonda Voyager 2 opustila Sluneční soustavu (sonda Voyager 1 překročila hranici solárního systému již v roce 2012).
7. Extrémní počasí způsobilo podle pojišťovacích společností čtvrté největší škody v historii.
8. Saúdská Arábie umožnila ženám řídit automobil, ale také nechala zavraždit vlastního novináře na svém velvyslanectví v Turecku.
9. Více než 200 vrcholných manažerů, politiků a umělců bylo ve Spojených státech obviněno ze sexuálního zneužívání.
Dají se z těchto jednotlivých událostí vypozorovat obecnější trendy či přímo megatrendy, které budou v následujících letech a desetiletích klíčové? Je to riskantní podnik hraničící s předpovídáním budoucnosti z křišťálové koule. Přesto si snad několik zobecňujících poznámek dovolit můžeme.
Nejvíce akutním globálním problémem je a bude klimatická změna. Pokud bylo dvacet z 22 posledních let nejteplejších za více než jeden a půl století, děje se něco hodně vážného. Lesy hoří nejen v Amazonii, ale také v Rusku, Kalifornii a zejména v Austrálii, kde bylo zničeno již území větší než Česká republika.
Led stále rychleji mizí nejen v Antarktidě, ale také v Grónsku, Severním ledovém oceánu a zejména v asijském Himálaji a jihoamerických Andách. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že bychom byli schopni udržet nárůst globální teploty o 1,5–2 stupně Celsia do konce 21. století, jak bylo dohodnuto v Paříži v roce 2015. Spíše to vypadá podle současných trendů na vzestup o 3–4 stupně Celsia.
Tento problém by mohl být zastíněn asi jen jaderným konfliktem, pokud by k němu došlo například na Blízkém východě nebo na Korejském poloostrově.
Transformace na nefosilní zdroje bude pomalá
Naopak jistou naději nám dává naše kreativita, zhmotňující se ve vědeckém pokroku a nových technologiích. Pokud by se například podařilo komerčně zvládnout využití termojaderné fúze, měl by být dostatek bezpečné energie i pro deset miliard lidí, kteří tu budou žít ve druhé polovině 21. století.
Pokud by se podařilo komerčně zvládnout využití termojaderné fúze, měl by být dostatek bezpečné energie i pro deset miliard lidí, kteří tu budou žít ve druhé polovině 21. století
Na druhou stranu dobře víme, že každý vynález a každá technologie se dá nejen využít, ale také zneužít – viz výše zmíněné velmi kontroverzní použití informačních technologií a biotechnologií v Číně.
Klíčovou výzvou bude naše schopnost či neschopnost zbavit se závislosti na fosilních palivech a také rychlost, s jakou toho dosáhneme. Vliv technologického pokroku máme tendenci v krátkodobém horizontu let a desetiletí přeceňovat, v dlouhodobém horizontu staletí spíše podceňovat. Chci tím říci, že transformace světové energetiky na nefosilní zdroje bude pomalejší, a důsledky klimatické změny tudíž bolestnější, než si dnes připouštíme.
Naštěstí je člověk obdařen mimořádnou vůlí k životu, a tedy i schopností přežití, takže ve 21. století naši závislost na fosilních palivech překonáme, stejně jako jsme ve 20. století překonali „rakovinné bujení“zhoubné nacistické či komunistické ideologie.