Základní větné členy
Podmět, přísudek a jejich různé typy ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA
Dnes si přiblížíme tzv. přiřazovací úlohy a základy větné skladby. V přiřazovacích úlohách musíme správně přiřadit nějaký pojem k druhému tak, aby tvořily smysluplnou dvojici. V zadání jsou první části dvojice označené čísly od jedné do čtyř a druhé části dvojic písmeny od A do F. K nabídce jsou tři nebo čtyři očíslované možnosti, k nimž máme vybrat řešení z pěti až šesti možností označených písmeny. Možností uvedených pod písmeny je více než očíslovaných – ty, které se nehodí, zůstanou nevyužity, mají za úkol nás zmást.
Úlohu si můžete vyzkoušet hned na prvním příkladu:
Přiřaďte k pojmům v první části (1.1–1.4) druhou část (A–F) tak, abyste k pojmům přiřadili správný příklad. (Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbydou a nebudou využity.)
1.1 podmět vyjádřený
1.2 podmět nevyjádřený
1.3 podmět několikanásobný
1.4 podmět všeobecný
A) Na internetu psali o koncertu mé oblíbené kapely.
B) Dnes přijeli Francouzi a Španělé na návštěvu naší školy.
C) Prší.
D) Stát!
E) Je moc šikovný kluk.
F) Líbil se mi režisérův nový film.
Správné řešení zní:
1.1 F, 1.2 E, 1.3 B, 1.4 A.
Tato úloha však předpokládá jisté znalosti látky, kterou se dnes budeme zabývat. Syntax se věnuje stavbě věty jednoduché i souvětí. Základem věty jednoduché je tzv. základní skladební dvojice, tedy základní větné členy, jimiž jsou podmět a přísudek.
Podmět označuje ve větě původce děje. Nejčastěji se na něj ptáme 1. pádovou otázkou (Kdo, co?). Pokud se ve větě podmět přímo objevuje – bývá tedy vyjádřen nejčastěji podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, nebo třeba infinitivem – nazýváme jej podmětem vyjádřeným (Stařec umřel o samotě.).
Někdy však nemusí být přímo uveden a můžeme ho doplnit z kontextu věty, popřípadě textu jako takového. Pro takovýto podmět užíváme pojmu podmět nevyjádřený (Umřel o samotě.).
Dalším typem podmětu jsou podmět vyjádřený několikanásobný, který vyjadřuje více původců děje a je vyjádřen vícero slovy (Babička a děda se na nás těšili.), a podmět nevyjádřený všeobecný. Ten označuje široký okruh lidí, který není blíže specifikován (V kině hrají Supermana.).
Jednoduchou pomůckou k tomu, abychom našli druhý základní větný člen, přísudek, je otázka Co dělá podmět? Přísudek tedy vyjadřuje činnost, kterou podmět vykonává.
Přísudek slovesný je tvořen plnovýznamovým slovesem (Hosté dorazili včas.), přísudek jmenný se sponou obsahuje tzv. sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) a podstatné či přídavné jméno (Jan se stal novinářem. Karel je spokojený.).
Pokud jsou podmět a přísudek rozvíjeny dalšími větnými členy, s nimiž se ale seznámíte až během svého dalšího studia, nazýváme je rozvité (Martina tančí v Národní opeře.). Pokud žádným jiným větným členem rozvíjeny nejsou, označujeme je jako holé (Martina tančí.).