Nemějte to na „háku“

ČESKÝ JAZYK 9. TŘÍDA Vztahy mezi slovy a frazémy

Dříve, než se zaměříme na vztahy mezi slovy a frazémy, vysvětlíme si, jak fungují tzv. přiřazovací úlohy.

Princip je jednoduchý: k jedné části pojmu musíme přiřadit odpovídající druhou část. Trochu nepříjemné je, že test nabízí více oněch druhých částí. Některé musí nutně zůstat nevyužity. Ke třem až čtyřem prvním částem pojmu tedy vybíráme z pěti až šesti možností.

Za synonyma považujeme slova, která mají stejný či podobný význam, ale jiný kořen (pěkný – hezký). Používáme jen málo tzv.

úplných synonym, tj. slov zaměnitelných téměř v jakémkoli kontextu( zeměpis – geologie). Většina synonym se drobně významově liší a nelze je libovolně zaměňovat (lahev – flaška), taková nazýváme

částečnými synonymy.

Slova s opačným významem jsou antonyma. U antonym lze rozlišovat, zda tvoří protiklady na určité škále (ledový – horký), do níž je možné doplnit další dvojice (studený – teplý), či zda se významově vylučují (živý – mrtvý).

Zvláštní pozornost zasluhují homonyma, slova souzvučná: ta stejně zní, často se i stejně píší, ale mají naprosto odlišný význam ( jeřáb – keř / stroj / pták).

Mezi jednotlivými významy nehledáme souvislosti. Pokud má nějaké slovo více významů, a navíc existuje mezi těmito významy souvislost, jedná se o slova mnohoznačná (pusa – ústa / polibek).

Frazeologie se zabývá pevnými spojeními slov, jejichž formu a význam nelze svévolně měnit, jsou ustálené.

Patří sem:

– přísloví,

– pořekadla,

– pranostiky

– rčení, které označujeme pojmem frazémy.

Velké množství frazémů vzniklo dlouholetým získáváním zkušeností. Zajímavé je, že význam mnohých z nich nelze vyvodit ze slov samotných, a tak frazém mít něco na háku s hákem vlastně vůbec nesouvisí.