Přestaňme urážet lobbistu
Označení lobbista má v Česku stále značně negativní význam. Je používáno pro všechno, co se nevejde do zaběhnutých šablon a pohybuje se v okolí poslanců, senátorů, státní správy. Prostě všude tam, kde se rozhoduje o rozdělování státních zakázek, dotačních peněz či úřednických míst.
Dříví pod kotel negativní nálepce povolání lobbista přiložila třeba výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2008, která přišla s informací, že do struktur kolem Správy státních hmotných rezerv a ministerstva zemědělství pronikli lobbisté, tedy lidé, jimž jde o získání neopodstatněných výhod na úkor státu, a že jejich činnost může vyústit v korupci a představuje riziko srovnatelné s činností zahraničních agentů.
Nic na nepěkném vnímání lobbistů nemění ani fakt, že v zahraničí jsou tito lidé pevnou součástí parlamentní demokracie, a to včetně Spojených států, jež se jako kolébka politické korektnosti a dalších přístupů snažících se kultivovat veřejný prostor zcela jistě vyhnou podezření, že by mezi kongresmany jen tak vpustily zločince. Celospolečenská diskuse v Česku rozdělila veřejnost na dva tábory. Jeden je pro nutnost činnost lobbistů uzákonit, třeba právě po vzoru Spojených států. Druhý i nadále trvá na tom, že důležitější překážkou pro manipulování veřejných zakázek jsou dílčí úpravy – třeba úprava jednacího řádu parlamentu, přijetí zákona o financování politických stran, zákona o úřednících, tedy obecně vzato opatření směrem ke všeobecné kultivaci institucionálního prostředí.
Nicméně na přijetí zákona se shodlo několik posledních vlád, pod taktovkou ODS, ČSSD i ANO. A i někteří z nejzarputilejších kritiků posléze začali říkat, budiž, aspoň ať už slovo lobbista nepatří mezi nadávky.
První startovní výstřel nicméně přišel od poslanců, a to z tábora sociální demokracie. Bohuslav Sobotka, Jeroným Tejc a další předložili svůj návrh zákona o lobbingu 9. května 2009. Jádrem bylo vymezit, kdo je lobbista a kde se může pohybovat.
Ve sněmovně zákon narazil zejména na odpor ODS. ČSSD pak přibrala do týmu poslance KSČM a Strany zelených a v roce 2010 přišla s dalším návrhem. I ten spadl pod stůl, tentokrát kvůli tomu, že svůj vlastní zákon chystala úřednická vláda. Po ní převzala štafetu vláda ODS. Ani tento pokus se nezdařil.
Je to už 3932 dnů, co je tu naděje, že označení lobbista přestane být málem nadávkou. Stopa zatím končí u 30. července 2019. Vláda se konečně shodla na znění, které pošle do Poslanecké sněmovny.