Sabine Futschiková
Tak nám, stejně jako nejméně polovině Evropy, teď tři dny pořádně fučelo. Natolik pořádně, že výsledkem je pár mrtvých a raněných, hmotné škody za miliardy a desítky tisíc domácností dočasně bez elektřiny.
Tento pesimistický pohled ovšem nesdílejí úplně všichni. Hned ve vedlejším Německu se našlo pár historických optimistů, kteří si pochvalovali, jak bouře, v Německu pojmenovaná Sabine, prospěla klimatu, neboť mezi nedělním a pondělním polednem bylo celých 60 % spotřeby elektrické energie země pokryto z větrných elektráren.
To stojí, myslím, za několik menších zamyšlení.
Zaprvé, už dlouho mi leží v hlavě – a možná trochu i v žaludku – smysl (nebo kdybych se odvážil, řekl bych „nesmysl“) slovního spojení „obnovitelné zdroje energie“. Nedaří se mi totiž pořád pochopit, co je na zdrojích, jako je vítr, síla vodního toku či sluneční svit, obnovitelného. Jako že umíme poručit větru, aby znova fučel stejně, a dešti, aby napršel tu vodu, která odtekla a roztočila přitom turbíny, znova do přehrad? A umíme snad řídit, a tedy obnovovat, termojaderné reakce odehrávající se na Slunci? Nějak se mi to nezdá, a tak je mi ta „obnovitelnost“podezřelá. A protože jsem navíc zhruba polovinu života prožil v době, která mne naučila, že za každou takovou lží se skrývá nějaký záměr, docela by mne zajímalo, co nám chce někdo tímhle newspeakem namluvit.
Zadruhé bych se rád pověnoval zábavnému slovesu „fučet“. Znala je už stará čeština, a to dokonce i v jeho přeneseném smyslu, například v dílku Aleše Knoblocha z Pirnsdorfu „Písně dvě nové o trunkopolství“(tedy o opilství) z r. 1561 čteme „Fučelo-liť v kotrbě skrz hanebné pití …“, což stojí za připomínku zejména proto, že od tohoto významu je odvozeno i rodinné jméno „Fučík“, které původně označovalo člověka, jemuž „v hlavě fučí“, tedy který to v hlavě nemá úplně v pořádku – jemuž se třeba zdá, že někde zítra znamená včera či něco podobného.
A zatřetí se vrátím k Německu. Žil jsem tam přes 11 let, mám tam mnoho přátel a velmi oceňuji německou organizaci, důkladnost a smysl pro povinnost. Jen mi vadí, jak při tom všem někteří Němci občas pro stromy přehlížejí les. Jako by jim v hlavě fučelo, třeba když se v zápalu pro ty „obnovitelné“zdroje a čistotu klimatu rozhodnou zrušit veškeré jiné (tedy tepelné a jaderné) elektrárny a současně masivně podporovat elektromobilitu. Zarážející je to zejména proto, že v podstatě současně se sebechválou, kolik energie vyrobily v posledních dnech německé větrné elektrárny, vyšla – co čert nechtěl – i zpráva, že v Německu pomalu dochází místo, kde lze takové elektrárny postavit, protože nemohou kvůli hluku a dalším aspektům stát příliš blízko lidských sídel. Například zatímco za prvních 9 měsíců roku 2016 bylo vydáno 1 228 povolení ke stavbě větrných sloupů, za stejné období roku 2019 jich bylo už jen 351. Co si o tom má člověk pomyslet…
KAREL OLIVA