Odklad docházky: hit českého školství
Pětina dětí zahájí školu později, často zbytečně. S tím, co je dnes porucha, si dřív učitelé poradili
PRAHA Děti narozené v létě, celkově nezralé, příliš hravé, nesoustředěné či s poruchami řeči. To vše jsou hlavní adepti na pozdější nástup do školy.
Podle údajů České školní inspekce (ČŠI) jich v loňském školním roce byla téměř pětina – devatenáct procent – ze všech dětí, na něž se vztahovalo zahájení povinné školní docházky.
Učitelé i odborníci z pedagogicko-psychologických poraden se shodují, že jedním z důvodů, proč podíl pozdních nástupů do první třídy neklesá, je, že se čím dál víc věcí posuzuje jako porucha. Například dyslexie neboli porucha čtení, s níž si dřív vyučující u žáků běžně poradili.
„Náš vzdělávací systém je nastaven tak, že děti se přizpůsobují škole. V jiných zemích se škola přizpůsobuje dětem,“kritizuje praxi ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. „Pozitivní na tom aspoň je, že máme velmi malý podíl dětí, které selhávají během školní docházky,“doplňuje.
Česká republika se s vysokým počtem odkladů potýká dlouhodobě. Za posledních třicet let se situace nezměnila, jakkoli se školní prostředí vyvíjelo.
V řadě případů je přitom odklad docházky zbytečný. Pomohla by včasná příprava dětí – v rodině či v mateřských školách. Jenže na ni mnohdy nezbývá prostor, ať už z časových (pracovně vytížení rodiče), nebo z kapacitních (příliš mnoho dětí ve třídě) důvodů.
Hlavní příčinou pro pozdější nástup dětí do školy je „celková nezralost“, významnou roli hrají logopedické vady a poruchy řeči. Část dětí vykazuje potíže se soustředěním a další poruchy, které jim brání v úspěšné adaptaci na školní prostředí. Zvláštní skupinu tvoří děti cizinců, které mívají potíže s komunikací v češtině.
I proto se nyní může zdát, že se základní školy stávají výběrovým ústavem, podobně jako například gymnázia.
„Učitelé v obavě, že je někdo obviní z nesprávného postupu, posílají děti do poraden jen proto, aby získali písemné potvrzení,“popisuje současnou praxi ředitelka soukromé Pražské pedagogicko-psychologické poradny Helena Hudečková.
Nepodcenit přípravu
Sama uznává, že odkladů je hodně. Nicméně se zároveň domnívá, že nezralé děti by do školy chodit neměly.
„Zdaleka ne vždycky doženou ostatní. Nejde jen o to, že mnohé jsou chytré, ale záleží na mnoha dalších okolnostech, například na jejich vzrůstu či rychlosti, s jakou dokážou pracovat,“říká ze zkušenosti Hudečková. A uvádí typický příklad: „Poměrně často se mi stává, že do poradny přijde čtrnáctiletý kluk – chlapci jsou obecně méně zralí než dívky – narozený v srpnu, u něhož si říkám, že by býval mohl jít klidně do školy o rok později, protože je na tom ve srovnání s ostatními spolužáky psychicky i fyzicky hůře.“
V tom se shoduje s dlouholetou učitelkou, která prošla několika mateřskými školami ve Středočeském kraji. „Nejvíce odkladů školní docházky máme u dětí, které se narodily v létě a nejsou ještě zcela připravené na to, aby plnily školní povinnosti, například jsou ještě příliš hravé,“říká pedagožka, která si nepřála zveřejnit jméno.
Často to tak cítí i rodiče, kteří mají pocit, že by měli svoje potomky chránit. „Můj syn po mně zdědil ADHD (porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou – pozn. red.). Neumím si představit, že by šel za rok do školy,“říká otec pětiletého dítěte.
Pomoct může včasná příprava. Podle zjištění školní inspekce jí
Nejčastější příčiny odkladů školní docházky věnují pozornost tři čtvrtiny mateřských škol.
Zejména ve větších městech nabízejí jako součást přípravy návštěvy první třídy, aby předškoláci věděli, co je na základní škole čeká a jak probíhá skutečná výuka. Část základních škol zase pořádá dny otevřených dveří. Oblíbené jsou společné činnosti pro mladší školáky a předškolní děti, například kroužky, výlety, kulturní nebo sportovní akce. „Na naší škole máme už řadu let program
Jak učitelky mateřských škol připravují děti na základní školu
Nejvíce odkladů máme u dětí, které se narodily v létě a nejsou ještě zcela připravené na to, aby plnily školní povinnosti, například jsou ještě příliš hravé
Předškoláček, kdy děti za dohledu rodičů plní různé úkoly v běžných třídách,“popsala LN učitelka ze Základní školy Velké Opatovice Markéta Illová.
Podle České školní inspekce je pro přípravu na školní ostrý start důležitá především logopedická prevence, experimentování, badatelské učení a rozvoj tvořivosti.
Kromě mateřských škol mohou děti navštěvovat také přípravné třídy, kterých je ovšem mnohem méně a jejichž výskyt
Zralost prozradí vyšetření Právě pedagogicko-psychologické poradny jsou místa, kam se mohou rodiče obrátit, aby zjistili, zda je jejich dítě doopravdy zralé na školu. Odborníci trvají i na dalších dovednostech, inteligence sama prý nestačí. Děti musejí třeba umět navazovat kontakty s vrstevníky.
„Vyšetření trvá maximálně dvě hodiny a je zaměřeno na posouzení všech aspektů školní zralosti – tělesného, rozumového, pracovního i sociálně-emočního,“vysvětluje Jarolímková, podle níž testováním každoročně projde přibližně třetina všech předškoláků.