Zákopové přetahovaní o ústupky
Mimořádný summit lídrů států EU hledal rozpočtové kompromisy. Česko odmítá krácení příspěvků na dopravní infrastrukturu
BRUSEL „Vzal jsem si s sebou pět košil, nevím, kdy se vrátím. Snad to bude nejpozději v sobotu,“prohodil včera před odletem na mimořádný unijní summit český premiér Andrej Babiš (ANO). Svými slovy dal jasně najevo, že v brzkou dohodu lídrů států evropské sedmadvacítky na podobě víceletého finančního rámce EU příliš nevěří.
Summit, který začal ve čtvrtek vpodvečer a do uzávěrky se ani dílčího výsledku nedobral, byl plánován bez stanovení konce; počítalo se i s tím, že ani to k „upečení“dohody stačit nemusí. Pozdě v noci bylo jednání přerušeno a po večeři následovalo kolečko bilaterálních jednání Michela s přítomnými lídry. V noci na dnešek měl přiletět i slovenský premiér Peter Pellegrini, kterého do té doby zastupoval jeho český protějšek. Předpokládalo se, že se unijní špičky sejdou k dalšímu jednání dnes ráno.
„Návrhy rozpočtu, už od toho prvního, který předložila Evropská komise, pro nás nejsou přijatelné. Byť proběhly konzultace se šéfem Evropské rady Charlesem
Michelem, nedošlo pro nás k žádnému významnému posunu,“zdůraznil předseda vlády. Vyčíslil, že návrh by pro Česko znamenal v příštích sedmi letech ztrátu ve výši asi 180 miliard korun. „A to je pro nás nepřijatelné,“dodal.
Vytyčený cíl mimořádného summitu – tedy nalezení jednomyslné shody na víceletém finančním rámci EU na období let 2021 až 2027 – se jeví jako takřka nedosažitelný. „Je tu mnoho různých zájmů a řada různých obav,“poznamenal Michel. Většina státníků dorazila do belgické metropole s neskrývanou skepsí vůči rychlému nalezení dohody. Ideu unijní jednoty vystřídal zákopový pat, kdy nikdo nejevil ochotu ke kompromisům.
Česko spolu s ostatními chudšími státy z východního a jižního křídla unijního svazku, které z rozpočtu více dostávají, než platí, přijelo do Bruselu s úmyslem smést ze stolu především navrhovaný odliv balíků eur na kohezi, tedy na politiku pomáhající stírat rozdíly právě mezi chudšími a bohatšími regiony EU. Oproti tomu bohatší země evropské rodiny, kupříkladu Rakousko či Nizozemsko, odmítají peníze v kolonce „koheze“zvyšovat; argumentují, že rozpočet je potřeba více orientovat na nové priority, v té souvislosti zmiňují boj s klimatickými změnami, digitalizaci či bezpečnost. Praha ale požaduje tentýž objem europeněz na investice do regionálního rozvoje, jaké z Bruselu doposud putovaly.
„Pro mě jsou nejdůležitější zájmy naší země, chci získat co nejvíc financí na investice,“řekl Babiš těsně před jednáním. Připustil, že v minulosti republika neoplývala zrovna dobrou strategií čerpání europeněz. „I proto dodnes chybějí kilometry dálnic a železnice nejsou ani zdaleka v takovém stavu jako kupříkladu ve Španělsku, jež si právě za unijní peníze vybudovalo kvalitní dopravní infrastrukturu,“uvedl ministerský předseda.
Záplaty po Britech
Babiš včera kritizoval i systém rozpočtových slev, které mohou využívat někteří čistí plátci do evropského rozpočtu, tedy například zmíněné Rakousko, Nizozemsko, Německo, Švédsko či Dánsko. Tyto rabaty nepovažují zástupci Česka za spravedlivé. Předseda Evropské rady Charles Michel navrhl slevy zachovat, neupřesnil však, v jaké výši. Podle Komise by to mělo být 14,5 miliardy eur, v přepočtu 362,5 miliardy korun. „Tu částku by musely zaplatit státy, které slevu nemají, takže i Česko. Stálo by nás to zhruba 800 milionů korun za rok,“podotkl premiér.
Přetahovaná o podobu rozpočtu se odehrává krátce po lednovém odchodu Britů z EU, který do jisté míry podkopal sebevědomí „zbytku“Evropy. A propsal se i do cifer: v unijní pokladně bude po brexitu ročně scházet přes 10 miliard eur. Michel navrhl financovat tento výpadek příjmy z nově navrhované daně z plastů či z tučnějšího přísunu peněz získaných prodejem emisních povolenek. Jenže i tyhle „záplaty“jsou pro ČR nepřijatelné.
Dohodu na podobě rozpočtu hledaly špičky zemí EU již vícekrát, naposledy na konci loňského roku, dosud bez úspěchu. Včera jim na stole ležel návrh z dílny předsedy Michela, který počítá s celkovým objemem 1,074 procenta unijního hrubého národního důchodu (HND). V řeči peněz jde o 1,094 bilionu eur, téměř 28 bilionů korun, na následujících sedm let.
Babiš po včerejší schůzce se zástupci frakce Renew Europe, jejíž součástí jsou i čeští europoslanci za ANO, uvedl, že v Evropské parlamentu rezonuje hlavně rozpočtová podmínka respektování principů právního státu. Jasný políček Polsku a Maďarsku, které Brusel právě v této oblasti kritizuje.