Česko si poprvé nacvičí reakci na hybridní útok

PRAHA Před šesti lety Rusko obsadilo Krym. A předvedlo světu, jak bude vypadat moderní válčení: kyberútoky, propaganda a „zelení mužíci“– neoznačení vojáci ruské armády, kteří na východní Ukrajinu oficiálně nikdy neútočili, ale byli „na dovolené“. Moskva není jediná, kdo propadl kouzlu války-neválky. Její prostředky jsou doménou jednoho z největších strašáků naší doby: teroristů. Česko si teď proto prvně vyzkouší, jaké by bylo takovému hybridnímu útoku čelit. A to včetně dalšího poprvé: vyhlašování stavu ohrožení státu, který předchází válečnému stavu.

„K vyhlášení stavu ohrožení státu zatím nikdy nedošlo a vzhledem k tomu, že legislativně jde o relativně složitý proces, rozhodla vláda o potřebě tuto proceduru poprvé procvičit. Tento stav může dle ústavního zákona o bezpečnosti země vyhlásit jen parlament na návrh vlády,“řekl LN šéf komunikace ministerstva obrany Jan Pejšek.

Vše se odehraje v rámci cvičení lakonicky nazvaného Obrana 2020. Simulace napadení republiky blíže nespecifikovaným nepřítelem proběhne v nejvyšších patrech státu a s jejím výsledkem se v dubnu seznámí vláda.

„Scénář cvičení představí realistickou eskalující krizovou situaci hybridní povahy v Evropě, kdy dochází k vnitřnímu i vnějšímu (včetně vojenského) ohrožení některého ze spojenců a zároveň k nevojenským projevům hybridního působení na území ČR,“popsal vládní dokument, který mají LN k dispozici. Cvičení Česko vystaví nutnosti reagovat na teroristické a kybernetické útoky vedené proti životně důležité infrastruktuře, sabotáže a silné dezinformační kampaně, které povedou až k občanským nepokojům.

„Uskutečněné hybridní útoky mají za následek, že vláda, potažmo dotčené ministerstvo není nadále schopno vykonávat některé ze svých odpovědností, a dochází tak k podstatnému narušení fungování státu,“stojí dál ve scénáři.

Cílem simulovaného útoku je prověřit Ústřední krizový štáb, jehož úkolem je na podobné situace reagovat. Nejprve mu předsedá ministr vnitra, avšak poté, co konflikt eskaluje, dojde k předání pravomocí do rukou ministra obrany. „Ten připravuje návrh na vyhlášení stavu ohrožení státu,“uvádí materiál.

Zákony ve zkráceném režimu Stav ohrožení státu mohou politici vyhlásit pouze v případě, že zemi hrozí bezprostřední nebezpečí. K jeho spuštění je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců i všech senátorů. Po jeho začátku může Parlament ČR schvalovat zákony ve zkráceném jednání, tedy maximálně do čtyř dnů. Prezident také nemá právo takové zákony vetovat, a vrátit tak k opětovnému projednání.

Dle osm let staré koncepce mobilizace je po vyhlášení stavu ohrožení státu upraven rozpočet země tak, aby mohla posilovat armáda. Jsou zavedeny povinné odvody a vojenské jednotky jsou doplňovány podle pozic, které armáda potřebuje obsadit. Nejprve se k útvarům hlásí bývalí profesionální vojáci a členové aktivních záloh. Všeobecná či částečná mobilizace by byla prezidentem vyhlášena na návrh vlády až za válečného stavu.

Cvičení Obrana 2020 je bráno jako štábní. To znamená, že se při něm netestují přímo vojáci v poli, naopak se rozhoduje u zeleného stolu. „Hlavními aktéry nácviku jsou ministerstva a další vybrané úřady. Za armádu se cvičení účastní generální štáb. Cvičení se v březnu uskuteční za účasti vyčleněných osob za jednotlivé instituce. Avšak protože se vyhlášení stavu ohrožení státu procvičí poprvé a je důležité pro celou republiku, chceme výsledky cvičení prezentovat v dubnu premiérovi a členům vlády,“řekl Pejšek.

Činnost vlády a obou parlamentních komor bude během nácviku simulovat takzvaný bílý tým. V něm za plánovací stůl stratégů zasednou zástupci stálé české delegace při NATO, ministerstva zahraničí či Úřadu vlády. Do týmu jsou přizváni i vyslanci kancléře Senátu a sněmovny. Na nich tedy budou reakce na peripetie, které jim scénář cvičení pošle do cesty.

K vyhlášení stavu ohrožení státu zatím nikdy nedošlo a vzhledem k tomu, že legislativně jde o složitý proces, rozhodla vláda o potřebě tuto proceduru procvičit

Rozostřená hranice

Ačkoli se sousloví hybridní konflikt často skloňuje právě ve spojitosti s moderní ruskou vojenskou doktrínou, fiktivní nepřítel ve scénáři simulace není nijak blíže pojmenován. „Z důvodu nespojování s reálnými aktéry bude oponent specifikován pouze obecně bez jakéhokoliv konkrétního geografického zasazení, které není pro naplnění cílů cvičení potřebné,“popisuje koncepce.

Před hybridními konflikty coby čím dál větší hrozbou varoval před časem v Praze bezpečnostní náměstek generálního tajemníka NATO Arndt Freytag von Loringhoven. „Země vždy používaly propagandu, sabotáže a podobné prostředky k destabilizaci jiných zemí. Nový je však rozsah a intenzita toho, v jaké míře se tyto nástroje uplatňují,“řekl někdejší německý velvyslanec v České republice a dodal: „Anexe Krymu ukázala, jak mlhavá je hranice mezi válkou a mírem.“