Na „Staromáku“hledají schránku
Na místě původního mariánského sloupu pátrají archeologové po skrytých artefaktech. Nová stavba získá vlastní časovou kapsli
PRAHA V noční Praze v prosinci 1918 panuje po nedávné národní revoluci výbušná atmosféra. Je devatenáctý den měsíce a dělníci odstraňují ze Staroměstského náměstí za dozoru pražského archiváře Václava Vojtíška zbytky mariánského sloupu ze 17. století, který tu dav hnaný protihabsburskými náladami strhl o měsíce dříve. Vojtíšek moc dobře ví, že podobné stavby v sobě mívají ukryté schránky se zakládajícími listinami. Na místě se takovou snaží najít.
„Pro rychlost, s kterou muselo odstranění zbytků sloupu býti provedeno, nemohlo býti předsevzato pátrání po základovém kameni. Ale třeba míti na paměti, aby byl vyhledán při některé vhodné příležitosti. Není pochyby, že v něm budou nalezeny památky k založení sloupu se vztahující,“píše však později archivář ve zprávě radě Prahy. Jeho výzvu v těchto dnech přijali za svou pražští památkáři, kteří prozkoumávají základy sloupu, nad nimiž má během letoška vyrůst jeho replika.
Sondáže v místě, kde by se měla tyčit replika sloupu, prováděl archeolog Jaroslav Podliska už v roce 2015.
Nyní se na místo vrátil. A najít může právě skrytou časovou schránku. „Zvláště v období baroka bylo zvykem ukládat do základů významných staveb zakládací listinu a nějaké náboženské artefakty připomínající akt založení,“líčí LN Podliska. V časové kapsli by se tak nejspíše objevila listina z roku 1650 dokumentující založení stavby sloupu za účasti nejvyššího hofmistra království českého Bernarda Ignáce z Martinic a radních Starého Města pražského. Pozdější svěcení proběhlo i za účasti císaře Ferdinanda III. „Byly by tam zřejmě i náboženské symboly tehdejší doby,“soudí archeolog s tím, že by se mohlo jednat třeba o mariánské přívěsky a další dobové předměty, například mince. Běžné však byly i artefakty spojené přímo s dobou světce, což je ovšem v případě Panny Marie pochopitelně nemožné.
„Je však otázka, kde se schránka může nacházet,“říká archeolog. Pokud by totiž ležela ve spodních vrstvách základů, tvořených lomovým materiálem zalitým maltou, výzkumníci se k ní v rámci aktuálního výkopu nedostanou. „Detailně projdeme povrch koruny základů a budeme pátrat po něčem, co by mohlo být dutinou,“říká archeolog Národního památkového ústavu s tím, že pokud by pečeť dutiny šlo snadno odstranit, podívali by se třeba za pomoci malé kamery dovnitř. Připouští však, že najít schránku či základní kámen by bylo obrovské štěstí. „Žádné překvapení tam nečekáme, ačkoliv velké objevy přicházejí nečekány a nezvány,“říká Podliska. Zkušenosti s tím má už z kostela sv. Josefa na náměstí Republiky, kam byl přizván k opravě kamenné sochy světce. V její zadní části restaurátoři nalezli maltovou plombu, za níž se skrývala listina a další předměty spojené s kultem svatých.
Zpráva generacím budoucím
I právě budovaná replika historické stavby v sobě zřejmě ukryje vlastní, moderní časovou schránku. LN to potvrdil sochař Petr Váňa, autor kopie sloupu. „Máme v plánu vložit do sloupu vlastní schránku, kterou už mám dokonce 10 let vyrobenou. Řešíme jen, kam bychom ji umístili,“prozradil umělec. Konkrétní text listiny ukryté uvnitř zatím vymyšlený nemá, chtěl by však, aby se na ni podepsali kameníci, kteří na sloupu a sochách pracovali.
Koruna, tedy svrchní vrstva základů původního sloupu, se nachází asi 40–60 centimetrů pod povrchem pražského náměstí. Experti by se rádi podívali hlouběji, do nejméně tří metrů archeologických terénů, kde jsou ukryty dějiny posledního tisíce let včetně původního dláždění Staroměstského náměstí ze 14. století. V tomto ohledu je však Podliska zdrženlivý. „Nemusíme vše vyzkoumat dnes,“řekl archeolog s tím, že je dobré nechat něco příštím generacím badatelů, kteří budou mít navíc k ruce vyspělejší technologie. Zatím je průzkum hloubek pod sloupem nereálný, dle Podlisky by musela zcela zkolabovat památková péče, aby byl tak masivní výkop povolen.
Záměr umístit kopii sloupu na původní místo vzbudil nadšení i odpor. Pro některé se jedná o symbol habsburského útlaku českého národa a církevní moci. Čeští komunisté po rozhodnutí pražského magistrátu stavbu povolit proti němu rozjeli petiční akci, v níž požadují nechat o této otázce rozhodnout občany v referendu.