Na pivě s Formanem

Přinejmenším tři důvody vedly v úterý kroky hostů do vyhlášené hospody Dejvické Nádraží v Praze. V ten den by se byl český světový režisér Miloš Forman dožil osmaosmdesáti let. Důvod první: připomenout si umělce, který pro dobré jméno československého filmu znamenal víc než kdo jiný.

Nakladatelství Mladá fronta křtilo knihu Ecce homo Forman. Na základě dlouholetých osobních zážitků ji napsal a spoustou i neznámých fotografií a zajímavými vzpomínkami lidí kolem Formana z domova i ze světa vybavil syn režisérovy druhé manželky Věry Křesadlové, dokumentarista Radim Kratochvíl. (Kniha vyšla před Vánocemi a LN o ní psaly 19. prosince.) Důvod druhý: ocenit skromného tvůrce, jenž se s pokorou vyznává z obdivu k Miloši Formanovi, v němž nacházel inspiraci od svých teenagerských časů.

Skromný tvůrce se s pokorou vyznává z obdivu k Miloši Formanovi, v němž nacházel inspiraci od svých teenagerských časů

Neformální večer završila projekce filmu Konkurs, zásadního díla z roku 1963, jež předznamenalo další směřování tuzemské kinematografie i Miloše Formana samotného. Důvod třetí: za účasti hlavních hvězd filmu – Věry Křesadlové a Jiřího Suchého například, ale i dalších lidí od filmu – si uvědomit, jaký byl zkraje šedesátých let počátek československé nové filmové vlny a jaká vládla atmosféra ve věhlasných malých divadlech, na která se stály nekonečné fronty.

A ještě jeden důvod, proč Radim Kratochvíl „svůj“večer situoval k dejvickému nádraží: hospoda, která patří k nejstarším v Praze, patří k vyhlášeným „levným lokálům“, jichž v hlavním městě zase tolik nezůstalo. Nedávné nebezpečí zdražení nájmu, které by bylo likvidační, se podařilo prozatím zažehnat. Restaurace, řečená „dejvická nádražka“, má atmosféru, natáčelo se tu několik filmů, točí tu dobré pivo a je neokázalá, tak jako neokázalý je autor knihy a jaký byl i jeho idol, který Radima někdy přátelsky nazýval „skorosynem“.