Itálie chce znát „pacienta nula“
Italské úřady intenzivně pátrají po tom, jak se koronavirus do země dostal. Pohyb přes hranice státu zatím zůstává bez větších omezení.
ŘÍM/PRAHA „Z preventivních důvodů je povolen vstup dovnitř nejvýše dvěma osobám současně“. Také toto improvizované ručně psané sdělení na vstupních dveřích pekárny v Codognu nedaleko Milána včera signalizovalo, že něco není v pořádku. K tomu se u řady jiných obchodů tvořily fronty, někde docházelo zboží. Restaurace či školy byly zavřené a kdo se přiblížil k okraji zástavby, toho zastavili policisté.
Codogno, patnáctitisícové městečko vzdálené asi 50 kilometrů od Milána, je jedním z deseti sídel v Lombardii, kde italská vláda vyhlásila plnou karanténu: obyvatelé lokalitu nesmí opustit a nikdo, s výjimkou pracovníků zajišťujících nezbytné veřejné služby, se nedostane ani dovnitř. „Nemyslím si, že karanténní opatření v několika následujících dnech poleví,“řekl včera italský premiér Giuseppe Conte.
Nemocnice jako urychlovač Nemocnice v Codognu je jedním z míst, odkud se nákaza koronavirem – kvůli ní byla všechna zmíněná opatření zavedena – mohla po Itálii rozšířit. Identifikace takzvaného „pacienta nula“, tedy osoby, která do země nákazu zavlekla, by pro opatření vůči dalšímu šíření infekce mohla být klíčová.
„První člověk, který tady byl léčen s příznaky koronaviru, se mohl snadno nakazit od někoho jiného. V takovém případě se ale prostor, jako je nemocnice, lehce stane jakýmsi zesilovačem nákazy: máte tu hodně lidí na malém prostoru, řada z nich je již jinak oslabených, a infekce se rychle šíří. Je to nešťastná situace, podobná, jaká nastala v roce 2015 při rozpuku nemoci MERS (způsobené jiným typem koronaviru – pozn. red.) v Jižní Koreji,“vysvětluje Massimo Galli, profesor milánské univerzity a expert na infekční choroby.
Původně byl za „pacienta nula“považován Ital, jenž se vrátil z Číny, nákaza se ale u něj nepotvrdila. Galli si přesto myslí, že „vítr fouká“právě odtud. „Nejsem sice přesvědčen, že nemoc k nám nutně museli zavléci zrovna Číňané, ale je to docela pravděpodobné. Zrovna tak to však mohl být nějaký italský obchodník, který se zrovna z Číny vrátil, a podobně,“míní expert.
Podle Galliho této hypotéze svědčí i geografické rozšíření nákazy v rámci Itálie – naprostá většina případů byla totiž zaznamenána na severu země, hlavně v Lombardii a Benátsku. Právě tyto bohaté oblasti mají nejintenzivnější obchodní styky se zahraničím včetně Číny a velká část z asi půlmilionové čínské komunity v Itálii žije tam.
Žádné zavírání hranic
Podle eurokomisařů pro zdraví a řešení krizí Stelly Kyriakidesové a Janeze Lenarčiče Evropská unie nemá v úmyslu v souvislosti se šířením koronaviru v Itálii uzavírat hranice. Pokud by v nejbližších dnech k nějakým takovým opatřením došlo, tak musí být podle Kyriakidesové „přiměřená a koordinovaná“.
Nejfrekventovanější italské hraniční přechody včetně klíčové trasy přes Brennerský průsmyk do Rakouska včera zůstávaly průjezdné bez větších omezení. Preventivní opatření však uvalily některé země na ty své občany, kteří se nedávno vrátili z Itálie a pobývali v oblastech nejvíce zasažených šířením koronaviru.
To je případ studentského zájezdu, jenž se vrátil z víkendového zájezdu na karneval do Benátek do chorvatského města Pula. Chorvatské úřady preventivně uvalily na dvaačtyřicet mladých lidí dvoutýdenní karanténu. Podobně nařídily maďarské úřady izolaci školní skupině, která se vrátila do Budapešti ze severní Itálie a byla ubytována poblíž jednoho z ohnisek nákazy.
Pasažéři na palubě letadla společnosti Alitalia, kteří včera přicestovali z Říma na Mauricius a pocházeli z Lombardie či Benátska, dostali od mauricijských úřadů na výběr: buď se na ostrově podrobí 14denní karanténě, nebo odletí zpět do Itálie. Letecká společnost o tomto kroku nebyla předem informována; asi 40 cestujících se raději rozhodlo pro návrat do Itálie.